Category:

PRUVODCE

GuadeloupeMartinikPRUVODCE

Guadeloupe & Martinik: mix elegance Francie a exotiky

by Petr Hingar
written by Petr Hingar 
Málokdy si člověk při vyslovení slova "Karibik" představí Evropu, natož Evropskou unii. A přeci to tak je. Guadeloupe a Martinik jsou totiž (zámořské) departementy Francie a tedy součást EU a proto mnohé věci tam fungují stejně jako v ČR, což pro cestování přináší zjednodušení a na druhou stranu ale zdražení mnohých věcí.
KDY JET

Celý Karibik má vlastně jen jednu sezonu, která zásadně dopadá do cestování – sezona hurikánů. Tehdy rozhodně ne.I když, ono nefouká pořád a nejsou turisti. Takže, znovu otázka. Kdy? Vždy.

NA JAK DLOUHO ?

Něco mezi týdnem a měsícem  je ideální. Hodně záleží na tom,  co tu budete dělat. Chcete se  jen válet na plážích, chodit po restauracích a barech a nebo spíše jednodenní treky?

DENÍ ROZPOČET

Karibik je drahý. Všechno mimo rumu a ovoce je daleko dražší  než v Evrope.  Dá se říct, že tak od 20 procent.. Ale na druhou stranu, ruku na srdce,  jedete sem a dovolenou..že?

VÍZA

Občané EU nepotřebují ke vstupu a pobytu v prostoru departementů Guadeloupe a Martinik nic. Je to stejné jako návštěva pevninské Francie. Takže stačí občanský průkaz.

JAK NA DOMINIKU

Otázka jednoduchá, odpověď ještě jednodušší. Z Paříže na Gwadu a Martinik létají přímé vnitrostátní linky z Paříže (Orly nebo Charles de Gaulle), takže je třeba si dát pozor, na jaké letiště přiletíte z Prahy.

CESTOVÁNÍ PO DOMINICE

Co je třeba říct na začátek je to, že asi nejlepší a nejspolehlivější způsob dopravy na obou ostrovech je půjčení auta. Místní autobusová doprava jezdí dost nahodile a navíc ne úplně na všechna zajímavá místa.

Jak a kdy tam, podmínky vstupu a další

Ja se dostat na Guadeloupe a Martinik

Otázka jednoduchá, odpověď ještě jednodušší. Z Paříže na Gwadu (Pointe-à-Pitre – Aéroport Pôle Caraïbes) a Martinik ( Fort-de-France – Martinique Aimé Césaire International Airport) létají přímé vnitrostátní linky. Jako výchozí letiště je buď Orly nebo letiště Charles de Gaulle, takže je třeba si dát pozor, na jaké letiště přiletíte z Prahy.

Mezi ostrovy pak je možno letět (což je ale velmi drahá sranda), nebo jako já využít vlastně jediný ekonomicky smysluplný způsob z Guadeloupe nebo Martiniku – ferry. Ferry operuje vlastně jen jediná společnost – L’Express des Iles.  Já zvolil cestu přes Dominiku – Dominika: země, kam se (moc) nelétá a neplave, ale jde jet i přímo mezi Gwadou a Martinikem s půlhodinovým mezipřistáním (bez opuštění lodi, tz. stále v EU) právě na Dominice.

Podmínky vstupu

Občané EU nepotřebují ke vstupu a pobytu v prostoru departementů Guadeloupe a Martinik nic. Je to stejné jako návštěva pevninské Francie. Takže stačí občanský průkaz. Tedy, raději je třeba mít i pas, neb oficiálně nejsou oba ostrovy Schengenského prostoru a tedy by pro prokázání měl pass být, ale reálně jim stačila má česká občanka.

Peníze

Bavíme se o eurozóně, čili placení je v EUR. Zároveň skoro všude akceptují platební karty.

Ubytování

Na Gwadě i Martiniku je cena za ubytování obecně na vyšší cenové úrovni. Na obou ostrovech je vlastně jen několik málo hostelů, já jsme spal ve většině z nich. Až na jeden an Martiniku jsou všechny úplně na pohodu, čisté a pohodlné, pitná voda z kohoutků, pračka na místě. Hostel des 3 sources na Martiniku byl na druhou stranu docela punk, ale měl svoje kouzlo. Ale nedoporučuji ho pro první zkušenost s hostely :D. Naopak doporučuji:

Co je třeba říct na začátek je to, že asi nejlepší a nejspolehlivější způsob dopravy na obou ostrovech je půjčení auta. Místní autobusová doprava jezdí dost nahodile a navíc ne úplně na všechna zajímavá místa. A stopování je oproti Dominice těžší. Jako typ na na půjčení auta na Martiniku dám číslo na whats-up půjčovny Sunway Location, kde poměr ceny výkon dalece překonává standardní nabídku na trhu a navíc nemají problém s vyzvednutím třeba v přístavu a předáním na letišti (je to free of charge)- +596 696 798 101

Jídlo  a pití

Obecně se dá říct, že ceny tu jsou tak o 25% vyšší než u nás. Co je ale super, je šíře sortimentu jak v supermarketech (např. Carefoure), tak na trzích (třeba u ovoce – banány, ananas, maracuja, mango a guava a mnohé další, nebo bagety td..). Jen je třeba si dát pozor na to, že v neděli v 13:00 se zavírá a další šance na koupi jakéhokoliv jídla je až v pondělí. Jediný výjimka jsou pak různé grily podél cest. Kvalita od super po děs, takže záleží na místě a čase. Občas také u cesty prodávají Sorbet de Coco. Když uvidíte, brzděte a dejte si. Je to fenomenální.

Co je ale daleko levnější a všude v neskutečném množství je rum.

Views: 113

0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
DominikaPRUVODCE

Dominika: země, kam se (moc) nelétá a neplave

by Petr Hingar
written by Petr Hingar 
Na Dominice jsem byl celých deset dní. Celkem 6 dní jsme strávil na treku, spal v džungli, na pláži a ve dvou ze třech místních hostelech, 4x chytnul stopa a potkal Cariby, původní obyvatele celého Karibiku, vypil lahev místního rumu a přejedl se guavy.
KDY JET

Čím dřív tím líp. Tedy z pohledu turistikou nezkažené země. A co se týká ročních období. Dominika má vlastně jen jednu sezonu, která primárně  dopadá do cestování – sezona hurikánů. A nejlépe pak ai v lednu.

NA JAK DLOUHO ?

Něco mezi týdnem a dvěma měsíci je ideální. Hodně záleží na tom,  co tu budete dělat. Jestli budete chtít jít celý Waitukubuli, tak klidně i měsíc , kdy budete mít i čas na relaxaci na plážích.

DENÍ ROZPOČET

Dominika je všechno,  jen ne levná. Drtivá většinu potravin se dováží a místní je de-facto jen ovoce.  Ale když se budeme bavit o ostatní výdajích, tak to zase tak zlé není. Dá se stopovat a spát na pláži a to je pohoda.

VÍZA

Občané ČR (obecně Eu) nemají při cestě kratší 21 dnů vízovou povinnost. Vyžadován je cestovní pas s následnou platností nejméně deset měsíců, zpáteční lodní lístek. A nesmíte zapomenout na odjezdovou taxu.

JAK NA DOMINIKU

 Dostat se letecky z Prahy na Dominiku vlastně možní není. Není tu totiž mezinárodní letiště. Jediná aktuální možnost je přijet ferry z Gwady nebo Martiniku (případně Sv. Lucie) do Roseau.

CESTOVÁNÍ PO DOMINICE

Na Dominice je doprava vlastně velice jednoduchá. Veřejná doprava funguje dobře – jak autobusy, ta sdílená doprava. A ještě líp se stopuje. Jako další možmost je pak „stopnout“ si rybáře.

Když jsme si vybíral kam pojedu, tak vlastně jako první místo, kam jsme chtěl jet byla právě Dominika. A proč? Je to jednoduché. Má všechno, co mě prostě baví.

Jak se dostat na Dominiku

Otázka jednoduchá, no nicméně realizace trochu složitější. Vlastně jediný ekonomicky smysluplný způsob je ferry z Guadeloupe nebo Martiniku ( případně pak začít cestu na Sv. Lucia a pak via Martinik). Ferry operuje vlastně jen jediná společnost – L’Express des Iles.
Ceny jsou konzistentní, položené ve třech cenových pásmech, kdy nejlevnější je vždy jen v úterý (v případě Guadeloupe – Dominika). A to 59 /79 / 89 EUR pro jednosměrnou a od 120 EUR výše za zpáteční cestu.

Peníze

Na Dominice se platí Východokaribskými dolary, nicméně USD berou také ALe ze ne úplně výhodný kurz. Co se týká bankomatů, tak pár jich je v Roseau. Ve zbytku země to pak už slavné není. Kartous e pak dá platiti ve všech velkých obchodech, hotelích a větších restauracích.

SIM karta

Hodně lidí volí cestu e-sim ( aka Arialo) ale já vždy raději kupuji SIM místní. Takže v Roseau jsme zamířil do prodejny  Digicel pro pre paid kartu.  (poznámka -1ECD = cca 8 Kč). Jsou tam velice ochotní a po mohli mi s celým nastavením (/klasika, někam se posílám, SMS, volá se zadává kód).

Ubytování

Na celé Dominice jsou všeho všudy 3 hostely. Zbytek jsou pak hotely různých kvalit a velkých cen. Na druhou stzranu se dá, máte-li hamaku, spát kdekoliv v přírodě. Takže ubytování pak vychází poměrně dobře.  Já jsme byl ve dvou hostelech  – Roseau Hostel a Soufriere Guesthouse. Oba úplně na pohodu, čisté a pohodlné, pitná voda z kohoutků, pračka na místě.

Ten třetí je poměrně ve vnitrozemí a dle informace, je trochu problém se tam dostat a také je dost simple (není klima, není větrák, obecně jde špatně elektřina).

Jídlo  a pití

Jestli v případě  Gwady a Martiniku platí, že ceny tu jsou tak o 25% vyšší než u nás, tak u Dominiky je třeba přidat dalších 5%.  Také je tu ještě fakt, že šíře sortimentu v obchodech ( a to i v těch pár velkých v Roseau) je malá.  Lepší je to na trhu nebo u pouličního prodeje zeleniny a ovoce, ale tam je zase poměrně omezený výběr (třeba u ovoce – banány, ananas, maracuja, mango a guava). Pro “šílence” je pak v Roseau také jediné KFC na ostrově .
A to i v případě dobrého rumu.

Views: 103

0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
MarokoPRUVODCE

Maroko: za krásami Maghrebu

by Petr Hingar
written by Petr Hingar 
Maroko má vše, co cestovatelé očekávají od místa, který objímá jak pobřeží Atlantiku, tak saharská poušť. Okouzlujících bílomodré vesničky a neuvěřitelné vlny.  Krásné červené a oranžové písečné duny a třpytivé palmové oázy. Malebné domy a majestátní hliněné pevnosti. Křišťálově čistá noční obloha, která je ideální pro pozorování hvězd. Ale to největším překvapením skrývá pohoří Atlas. Velkolepost, vzdušnost a majestátnost na straně jedné a zapomenutost v čase na straně druhé. Tohle všechno jsou přísady magické krásy Maroka.
KDY JET

Kdy je to Maroka je velmi těžká otázka. Dá se říct, že vlastně kdykoliv. Omezení je spíše v tom, co člověk hledá a co tam chce dělat.Já byl v Maroku 2x. Jednou v lednu a ted podruhé v srpnu. A obojí mělo své plusy i mínusy.

NA JAK DLOUHO ?

Něco mezi týdnem a měsícem  je ideální. Hodně záleží na tom,  co tu budete dělat. Chcete se  jen válet na plážích, chodit po restauracích a nebo hledáte spíše památky a génius loci.? A nebo chcete trekovat v Atlasu?

DENÍ ROZPOČET

Maroko není drahé. Obzvláště poté, co opustíte  turistické spoty. Mimo „soustředění“ turistů jsou ceny velmi příjemné a denní rozpočet se dá držet (i se započítáním auta) kolem 40 EUR pro dva/den

VÍZA

Občané ČR (obecně Eu) nemají při cestě kratší 90 dnů vízovou povinnost. Stačí jen pas s platností delší jak 6 měsíců po návratu

JAK DO MAROKA

Dostat se letecky z Prahy do Maroka je stejně snadné jako cestovat po Evropě. Opravdu. Z Prahy létá přímý spoj do Agadiru a s přestupem? S tím je pak možné letět na mnoho dalších míst. A nebo je možné letět z Vídně, Berlína či Krakova.

CESTOVÁNÍ PO MAROKU

Co je třeba říct na začátek je to, že asi nejlepší a nejspolehlivější způsob dopravy je půjčení auta. Je sice možné využít místní autobusy a minibusy, ale jednak je to poměrně nespolehlivé a také často „úmyslně“ nejezdí na TOP místa.

V MAROKU JSEM BYL DVAKRÁT. V ROCE 2007 A PAK V ROCRE 2023. A AČ SE MNOHÉ ZMĚNILO, TAM MÁ MAROKO STÁLE CO NABÍDNOUT.

  • První cesta mne zavedla do klasických míst, jako je Marakéš, Ait Ben Haddou, Casablanca, koželužny ve Fes či poušt ní duny kolem Marzougy. Ale zároven jsme navštívil třeba Taroudant, oblast kolem Tafroute či cisterny v Al-Džadídě – Maroko: cesta první – 2007

  • Druhá cesta byla naopak méně po turistických místech. Přes údolí Ounila, oázu Fint do Zagory a dál až do M’Hamid El Ghizlane. Pak přes Atlas do Mulay Idris a přes Azemmour až do srdce Vysokého Atlasu pod Džabal Tubkal – Maroko: cesta druhá – 2023

Obecně k Maroku

Jazyk: V Maroku se dá komunikovat bud arabsky nebo francouzsky. Na turistických místech občas umí anglicky (od poslední návštěvy se znalost angličtiny zlepšila tak o 200%), ale není to úplně na dobrou domluvu. Respektive, mluví-li člověk dobře anglicky, velmi často je to někdo zainteresovaný v cestovním ruchu a bude vám ve druhé větě chtít něco prodat.
Měna: Oficiální a jedinou měnou marocký dirham (MAD). Aktuálně (08/2023) je kurz 1MAD = 2.25 CZK.
Kreditní karty a bankomaty : Maroko je země hotovosti. Takže první, co doporučuji udělat po příletu do Maroka, je vybrat si hotovost. Zde je hned první úskalí a to limit na výběr – maximální částka hotovosti, kterou můžete vybrat z bankomatu je 2 000 MAD. Některé bankomaty chtějí poplatek za výběr (za 20 MAD – na letišti všechny). Další úskalí je, že nejmenší bankovka co vydají je 100 MAD. A Ač se to nezdá, ani na tu často nemají lidé na vrácení.
Zástrčky: Elektrické zástrčky jsou stejné jako u nás, redukce není potřeba. Nezávisle na typu zásuvky je v celém Maroku napětí 230 V a 50 Hz.

Služby a Maroko

Mobilní služby a data: Marockou předplacenou SIM kartu si můžete koupit buď osobně na mezinárodních letištích, v obchodech mobilních operátorů, v obchodech se smíšeným zbožím nebo online. Já jsme jí kupoval hned na letišti v Marakéši. Stánky operátorů najdete hned po výstupu z bezcelní zóny, po vyzvednutí zavazadel (to je změna, neb loni prý byly operátoři u výdeje zavazadel).
Maroko má tři operátory – Maroc Telecom, INWI a Orange. Orange je asi nejhorší volbou, kvalitní pokrytí má jen kolem pobřeží. Všichni operátoři nabízejí balíčky (např. za 20 EUR = 20GB dat na 30 dní) a po zaplacení provedou full registraci do sítě. A ještě pozor..platit jde jen v hotovosti – buď v MAD nebo EUR.
Půjčení auta: Pokud nechcete své cesty svěřit do rukou veřejné dopravy, je ideální cesta půjčení auta. Marocká letiště jsou v nabídce většiny světových půjčoven (tady budete potřebovat kreditní kartu) a dále pak v Maroku je řada půjčoven místních. Jde vždy jen o to, objednat včas. Neb hlavně v létě se ceny často s příchodem prázdnin docela zvedají.

Cestování Marokem aneb má cesta Marokem

Dávat dohromady itinerář pro letošní (2023) Maroko nebylo vůbec jednoduché. Ne že by bylo Maroko tak náročné, ale tentokrát mi do plánování vstoupila letošní neskutečná vedra a předpověď pro Maroko s teplotami přes 43C ve stínu.

Nakonec jsme tedy zavrhl místa, kde jsem již byl (mimo pár) a vydal se po, spíše, neturistické trase. A musím říct, že to byl super nápad a nakonec i počasí vyšlo. Největší vedra jsme strávili v Atlasu, kdy to prostě šlo.

Celý itinerář byl postaven na to, že jsme měl auto. Dokážu si ho představit hromadnou dopravou, ale bylo by to daleko delší a ne nezbytně levnější.

A navíc člověk přijde o osobní zkušenost a zážitek a to o Marocké silnice a cesty z pohledu řidiče. Hlavně ty, které vedou přes Vysoký Atlas nebo pouštní krajinou. Úzké, asfalt střídá štěrk, písek a díry, nalepené vysoko na úbočích hor a prostor je tak pro jedno a půl auta. Ale plné úžasných pohledů a často vlastně i samoty. V Atlasu není problém nepotkat dvě hodin cesty ani jedno auto. A to je také zážitek sám o sobě. Vic k řízení dále..ale budou to spíše fakta.

  • Řízení v Maroku – podmínky

K řízení v Maroku nebo pronájmu auta stačí česká řidičák. To je simple. Ale jak je to dál?

  • Rychlostní limit na dálnicích je 120 km/h a ve městech pak 60 km/h. Mimo město je to pokaždé jinak, od 80 km/h do 100 km/h. Za mne doporučuji rychlost dodržovat, měří se opravdu často. Když se ale stane a rychlost překročíte a naměří vás, tak pokuta je mezi 150 MAD – 400 MAD. Za to vždy dostanete potvrzení a zároveň se ale očekává se, že pokutu zaplatíte na místě. Pokud nebudete schopni zaplatit pokutu, může být váš průkaz zabaven a předán k místnímu soudu, kde zaplatíte pokutu.

  • Benzín není v Maroku zrovna levný (cca 15 MAD za litr) i když je dotován vládou. Nafta je o něco levnější (méně než 12 MAD za litr). Doporučuji vždy tankovat doplna, na venkově jsou benzinky často daleko od sebe a bývají zavřené.

  • Vždy používejte bezpečnostní pásy, je to podmíněno zákonem a zároveň je to jedna z podmínek v rámci pojištění vozu. Ačkoli je vymáhání poměrně mírné, k zastavením dochází. Řidiči jsou zodpovědní za všechny cestující ve vozidle.

  • Povolená množství alkoholu v krvi je vyšší než v ČR, ale i tak je to pouze 0,02 %, proto za žádných okolností nepijte a pak neřiďte.

  • Naplánujte si delší dobu jízdy, než uvádí online mapy. A mějte na paměti, že pokud jedete na/ze Sahary, čeká vás několik dlouhých dní jízdy. Podle toho plánujte

Tipy pro řízení v Maroku

  • Tip 1: půjčte si auto od spolehlivé společnosti! Mnoho autopůjčoven v Maroku je známé tím, že nevrací nebo dlouho zadržuje jistinu. A nebo si vymyslí neexistující škody/poškození. Tak je dobré při převzetí auto důkladně nafotit.

  • Tip 2: špatné cesty Kvalita silnic v Maroku se velmi zlepšila, jen pár cest (hlavně) přes Atlas je stále štěrkových. Je tedy rozumné počítat s extra dobou jízdy.

  • Tip 3: nejezděte ve tmě! Nejezděte před východem ani po západu slunce: Maroko nemá pouliční osvětlení a jízda po setmění je nebezpečná.

  • Tip 4: věnujte zvýšenou pozornost policejním kontrolám! Vidíte-li někde vedle sebe řadu stopek, znamená policejní kontrolu, takže jeďte tempem chůze!

  • Tip 5: klimatizace je nutností!

Zajímavá místa

Maroko má zajímavých míst opravdu hodně. Jde jen o to, co člověk hledá. A jelikož jsem tentokrát jel mimo klasické turistické cesty, tak to bylo docela težké určit ty TOP. A není mezi nimi Marakéš, neb ten mi k srdci nepřirostl už posledně a ani ted se moc nezměnilo. Také tam nejsou vodopády Ouzoud, které sem vyhodnotil jako Disneyland pro místní. A také tam není třeba Fes, Marzouga, Casablanca či Al- Džadída, neb tam jsme tentokrát nebyl. Ale když pojedete tím směrem, stojí za to.

  • Azemmour
    Azemmour, krásně usazený na útesu s výhledem na řeku Oum Errebia, kousek před jejím ústí do oceánu, je marockým (skrytým) klenotem s tisíciletou historií a dědictvím poznamenaným několika civilizacemi. Berbeři, židé, muslimové, Portugalci, Španělé.. ti všichni tu zanechali své stopy a město po tisíce let formovali.

  • Oasis de Fint
    Oasis de Fint -zapomenutá berberská oáza nedaleko Ouarzazatu. Oáza, ponořená v zapadlém a zapomenutém údolí kolem řeky vás přenese do dob pohádek tisíce a jedné noci. Malé hliněné baráky, hliněná mešita a kolem se táhnoucí pole datlových palem.Večer pak celou oázou prostupuje klid, ticho a vůně z vařících se tažínů..

  • As-Sawíra
    As-Sawíra, známá i jako Mogador je historické město nacházející se na pobřeží Atlantického oceánu. Dříve to byl jeden z hlavních rybářských přístavů Maroka, dneska je to pro změnu jeden z hlavních turistických magnetů Maroko

  • Vysoký Atlas
    Vysoký Atlas stále představuje přirozenou bariéru turistice a obecně i moderní době. Při cestě po šotolinové cestě člověk často zapochybuje, jestli se nepřenesl v čase a nedostal se do doby středovekých marockých sultánů.

  • Ait Ben Haddou
    Kasbah Ait Ben Haddou je jedním z míst, která musíte v Maroku vidět. Hliněná pevnost na přirozené vyvýšenině na břehu řeky Ounila vás jako mávnutím proutku přenese do dávných dob, kde fungovala jako zastávka na berberských karavanních cestách. Moře palem, které ji obklopuje, pak dodává exotickou atmosféru té pravé orintální Afriky.

  • Aroumd
    Aroumd leží na konci nádherného horkého údolí Imlil. Za ním se pak vypíná majestátní Jabal Toubkal, nejvyšší vrchol severní Afriky. Celé okolí se svými horskými štíty, sady ořešáků, jabloní a třešní a hliněnými baráky s malými okny v Aroumdu jako by vlastně ani do Maroka nezapadalo. Spíše připomínají prostředí čínského Himaláje.

  • M’Hamid
    M’Hamid je malá ospalá oáza na samém konci údolí Drâaú a také poslední základna civilizace před začátkem “nekonečných” písečných plání Sahary, kde nad lidskými životy přebírá moc poušť.

  • Údolí řeky Drâa
    Magické údolí řeky Drâa, kterou obklopují nekonečné palmové háje a kterou údolí dovede do jedné z nejúchvatnějších pouštních krajin světa. Také tu najdete stovky magických kasbahů, ksarů a pitoreskních vesniček.

  • Khénifra Province
    Cestování po silnici P3533 vedoucí skrze provincii Khénifra je úžasný zážitek a vlastně i relax pro každého kdo si chce odpočinout od hektičnosti súků Marakéše či Fezu či jiných turistických míst. V Khénifra na cestovatele čekají rozsáhlé pláně náhorní plošiny, střídající se s vysokými horami, malé vesničky a zapadlá města, kde cizinec je úkazem.

  • Tizi n’Tichka a údolí Ounila
    Tizi n’Tichka je nevyšší místo Marockých silnic na trase Marakesh -Ouarzazate. Když pak po jeho projetí odbočíte na nenápadnou silnici vlevo, dostanete se do oblasti údolí Ounila. A ač to tak nevypadá, cesta kopíruje starou hlavní dopravní tepnou pro transsaharskou obchodní cestu mezi Marrákešem a subsaharskou Afrikou

  • Volubilis
    Volubilis ležící v oblasti, ve starověku známé jako Numidia nebo Mauretánie, byl nejzápadnějším osídlením v rámci celé Římské říše. V dobách největší slávy byl Volubilis bohatým hlavním městem provincie s přibližně 20 000 lidmi, jehož bohatství bylo založeno na vývozu oliv, olivového oleje a pšenice do Říma a divokých zvířat, která čelila gladiátorům v arénách po celé Římské říši.

  • Moulay Idriss
    Moulay Idriss – rozkládající se na svazích Jebel Zerhoune, je pro mnoho Maročanů posvátným místem. Jo to místo hrobu Moulaye Idrisse I, vnuka proroka Mohammeda, který do země Západu přinesl islám a stal jsem prvním vládcem z dynastie Idrísovců). Do Mulay Idris dlouhá léta nemuslimští turisté nesměli vstoupit a přenocování ve svatém městě jim bylo povoleno až roku 2005.

Ceny

A nakonec lehký pohled a přehled, co kolik stojí. Jsou to jen vybrané věci, obecně se platí, že na venkově a nebo mimo turistický místa jsou ceny o 70% lepší. A tady tak na 30% cen českých

UBYTOVÁNÍ

  • Riad – od 200 MAD (440 Kč) za jednoho, většinou včetně snídaně

CESTOVÁNÍ

  • Letiště autobus – tady mluvím o Marakéši. Cena za zpáteční lístek Letiště – centrum města (Jemaa el-Fnaa) je 30 MAD a platí na 14 dní. Jednosměrný pak stojí 20 MAD (člověk si o něj musí říct)
  • Pronájem auta – auto jsme rezervoval tři měsíce dopředu, tak sena bylo super. Standardní cena je kolem 250 – 350 MAD/den za malé auto (Kia Picante)
  • Benzín – 5 MAD za litr. Nafta je o něco levnější – cca 12 MAD za litr
  • Parkování garáže – parkování přes noc je cca 100 MAD
  • Parkování ulice -záleží jak a kde, nicméně obecně chtějí 10-30 MAD a moc neřeší na jak dlouho. Budete-li tam ale stát přes noc, bude chtít druhý den peníze znovu.

JÍDLO

  • Chléb 2-7MAD
  • Kofta tagine – 30 – 60 MAD
  • Bageta 2-5 MAD
  • Olivy naložené 15 MAD/kg
  • Harira 20-50 MAD
  • Šavarma 20-40 MAD
  • Berberská omeleta 20-50 MAD
  • Kuřecí tanine 30-70 MAD
  • Msemen -2-5 MAD v obchodě, v restauraci 10-20 MAD včetně medu
  • Grilované sardinky – 20-50 MAD
  • Sfenj – 50MAD/kg
  • Kebab – 20-40 MAD
  • Krabice datlí – od 30MAD výše. Tdy záleží na schopnosti smluvat 🙂

PITÍ

  • Voda – cena vody je dobrá v tom, že na každé lahvi je cena vytištěna. Ale obecně :
    • 0,33L 1-1,5 MAD
    • 0,5L 2-5 MAD
    • 1,5L pak kolem 4-8 MAD
    • v restauraci pak za 1,5L chtějí mezi 10-20MAD
  • Kafe – i u kafe platí, že je cena poplatná místu. Obecně se ale pohybuje mezi 8 – 20 MAD
  • Čaj – konvička mátového čaje je obvykle 10-30 MD
  • Fresh drusy – nejdražší jsou na Jemaa el-Fnaa (20 MAD). Obecně je ale cena za 0,5l 10-15 MAD
  • Limonády – od 4 MAD výše

OSTATNÍ

  • Krabička cigaret – cigarety jsou v Maroku velmi levné. Ze západních jsou dostupné Marlboro 39MAD, Camel 34MAD, LM 29MAD a Gauloise 40MAD. Cigarety místní privience pak stojí kolem 20 MAD.
  • Vstup Volulibis – 70MAD dospělý, 30 MAD dítě do 12 let.
  • Vstup As-Sawira maják – 100MAD
  • Pokuta 131 na 120 – 150MAD

Loď

Dalším způsobem, jak jsem se v Panamě pohyboval byla lod. A to jak pro návštěvu Coiby (tady se ale bavíme spíše o organizované cestě) nebo pro přepravu na Bocas del Toro (ferry) a pak mezi ostrovy za pomocí water Taxi.

  • Almirante  – > Bocas del Torro
    • Transporte Marítimo Valencia, jedna cesta 6 USD nebo 10 USD zpáteční, jezdí od 6-18 co 30 min a cesta je cca 30 min
    • musel jsem také zaparkovat auto. Tady je třeba odmítnout všechna naháněče (docela neodbytní) a jet přímo na hlídané a hlavně levnější parkoviště hned vedle přístavu (Leiza Secure Parking) – platil jsem 3 USD/den
  • Bocas del Torro – > ostrovy v okolí
    • water taxi ceny od 2 USD na nejbližší ostrov po 20 USD na ty opravdu vzdálené
  • Santa Catalina – > Coiba : je možné jet private, ale lépe vychází organizovaná tour (prodává ji každý hostel i všude kolem cesty v Santa Catalině – cena je 70 USD vždy a všude)

Views: 24

0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
PRUVODCE

Maroko: nejdostupnější exotika Orientu

by Petr Hingar
written by Petr Hingar
KDY JET

Kdy je to Maroka je velmi těžká otázka. Dá se říct, že vlastně kdykoliv. Omezení je spíše v tom, co člověk hledá a co tam chce dělat. Když trekovat, jak jaro/léto. Když na poušť…

NA JAK DLOUHO ?

Něco mezi týdnem a dvěma měsíci je ideální. Hodně záleží na tom, co chcete vidět a co chcete dělat.  Když ale máte málo času, za 10 dní jde Maroko poznat docela dobře.

DENÍ ROZPOČET

Maroko je poměrně levné. Když budete spát v hostelech, jíst na ulici a půjčíte si na delší dobu auto, tak se vejdete do 50 USD na den. Opravdu.

VÍZA

Občané ČR (obecně Eu) nemají při cestě kratší 90 dnů vízovou povinnost. Stačí jen pas s platností delší jak 6 měsíců po návratu.

JAK DO MAROKA

 Dostat se letecky z Prahy do Maroka je stejně snadné jako cestovat po Evropě. Opravdu. Z Prahy létá přímá linka do Agadiru a z okolí ČR se pak látá do Marakéše, Rabaru či Fesu.

CESTOVÁNÍ V MAROKU

Já měl v Maroku vždy auto. Dokážu si představit cestovat hromadnou dopravou, ale bylo by to složitější a ne nezbytně levnější. Ostatně, víc je tady – Maroko: za krásami Maghrebu

Maroko má vše, co cestovatelé očekávají od místa, který objímá jak pobřeží Atlantiku, tak saharská poušť. Okouzlujících bílomodré vesničky a neuvěřitelné vlny.  Krásné červené a oranžové písečné duny a třpytivé palmové oázy. Malebné domy a majestátní hliněné pevnosti. Křišťálově čistá noční obloha, která je ideální pro pozorování hvězd. Ale to největším překvapením skrývá pohoří Atlas. Velkolepost, vzdušnost a majestátnost na straně jedné a zapomenutost v čase na straně druhé. Tohle všechno jsou přísady magické krásy Maroka.

Maroko patří rozhodně k nejvíce fotogenickým zemím světa. Je tu zastoupena opravdu celá paleta barev. Žluté a  oranžové duny, modrá nekonečnost oceánu a starých obydlí, zelené palmérie a vše dokresluje nekonečnost barem Vysokého Atlasu

V Maroku jsme byl 2x. V roce 2007 a v roce 2023. A ač se mnohé změnilo, tak má Maroko stále co nabídnout.

  • První cesta mne zavedla do klasických míst, jako je Marakéš, Ait Ben Haddou, Casablanca, koželužny ve Fes či poušt ní duny kolem Marzougy. Ale zároven jsme navštívil třeba Taroudant, oblast kolem Tafroute či cisterny v Al-Džadídě.
  • Druhá cesta byla naopak méně po turistických místech.  Přes údolí Ounila, oázu Fint do Zagory a dál až do M’Hamid El Ghizlane. Pak přes Atlas do Mulay Idris a přes Azemmour až do srdce Vysokého Atlasu pod Džabal Tubkal

Views: 8

0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
PRUVODCE

Indie: Dva světy, aneb odlišná realita severu a jih

by Petr Hingar
written by Petr Hingar 
Indie má hodně lidí na svém bucket listu či má obrovskou touhu ji navštívit. V tomhle jsme byl já asi jiný. Roky mne Indie nechávala chladným. Ale v lednu 2023 uzrál čas tuhle bláznivou, chaotickou, historickou, špinavou, spirituální, užasnou, chutnou, či, jak jde o ní dále mluvit, navštívit. A první, co jsem si odnesl je fakt, že Indie je obrovská. A plná lidí. A že “Incredible India” sedí. A pak mnoho dalšího..ale o tom u dále.
KDY JET

Do Indie se dá jet kdykoliv. Bavíme se přeci jenom o zemi velikosti (skoro) Evropy. Není tedy nikdy špatná  a dobrý doba doba. Do hor v létě a na jaře, na sever na jaře a na podzim, na jih v naší zimě. …

NA JAK DLOUHO ?

Něco mezi týdnem a celým životem. Nepřeháním. Indie je obrovská a je shopna nabídnout zážitky na každý den po zbytek Vašeho života. Ale reálně, minmum jsiou za mne tři týdny. S tím, že se bacíme o jedné oblasti.

DENÍ ROZPOČET

Indie je levná. Respektive je levná, když nepřistoupíte na hru „oškubej si svého cizince“ Když budete ale jíst na ulici, spít v levných ubytovnách a jezdit nejnižší třídou vlaku, tak budte i na 100 Kč za den.

VÍZA

Občané ČR mají při cestě do Indie vízovou povinnost. O vízum je možno si zažádat dvojím způsobem, a to buď elektronicky (eTV – el turistické vízum –  indianvisaonline.gov.in max 120 dní před cestou) nebo na ambasádě.

JAK DO INDIE

Dostat se letecky z Prahy do Indie je vlastně jednoduché. Jen počítejte s přestupem nebo letem z blízkých letišť. A kam? Těch míst je hodně. Opravdu hodně. Odhadem je v Indii tak 15 mezinárodních letišť, kam se jde dostat z Evropy…

CESTOVÁNÍ PO INDII

Cestování po Indii je něco, co nejde zažít jinde na světě. Chaos, špína, hluk a hukot. Do toho špína a ignorace pravidel. Ale i totální lidská pohostinnost a otevřenost. Ne, tohle nejde popsat, tohle se musí zažít. A to hned raději nekilikrát.

Cesta do Indie

  • Letenky : Dostat se z Prahy Indie je stejně snadné jako do Říma. Ano, je to sice nadnesené, ale jen z Prahy tam s jedním přestupem je kolem deseti možností jak. Z blízké Vídně pak je možné letět i přímým letem do Dillí. Let obecně trvá cca 10 hodin v závislosti na délce mezipřistání. Hlavními indickými letišti jsou Mumbai, New Delhi, Kolkata, Bengalore a Chenna. Za mne je ideální varianta s Qatarem / Emirates (dva pohodové lety) nebo pak třeba polský LOT. Výhodou Qataru je pak poměrně dobré jídlo a nová letadla. Když budete mít štěstí a letadlo zpoždění na odletu, tak třeba zažijete, jako já, cestu blízkou rychlosti zvuku. Ani jsme do té doby netušil, že dopravní letadlo tuhle rychlost umí…

  • Víza : Občané ČR mají při cestě do Indie vízovou povinnost. O vízum je možno si zažádat dvojím způsobem, a to buď elektronicky (eTV – elektronické turistické vízum – indianvisaonline.gov.in max 120 dní před cestou) nebo na ambasádě. Z pohledu komfortu je pak e-vízum ideální varianta.

  • Kdy : Kdy je to Indie je velmi těžká otázka. Díky své velikosti se do ní vlastně dá jít kdykoliv. Jen je třeba dobře zvažovat kam. Neb třeba v srpnu v Dili můžou teploty přesáhnout i 50 stupňů Celsia a v lednu jsme tam zase měl přes den sotva 3 stupně.

  • Co sebou: Indie je sice vyspělá země (sic to tak na místě úplně nevypadá), ale stále je většina země zaostalá a hlavně hygienicky na úrovni 19. století. Co tedy vnímám jako nezbytné? V podstatě jen nějaké ty léky (např. širokospektrální antibiotika), všechno ostatní v Indii koupíte. A v drtivé většině levněji než u nás.

V Indii

  • Jazyk: Jako jediný námi uchopitelný jazyk pro domluvu v Indii je angličtina. Ta je obecně rozšířená, nicméně čím dál od měst, tím menší znalost je.

  • Měna: Oficiální a jedinou měnou Indie je Indická Rupie. Jde také vyměnit EUR nebo USD, a platí, čím vetší bankovka (a čím novější), tím lepší kurz.

  • Kreditní karty a bankomaty: Indie je země hotovosti. A online plateb (jako třeba PhonePay). Ale k těm se jako cizinci zrovna moc nedostaneme. Takže první, co doporučuji udělat po příletu do Indie, je vybrat si hotovost. Zde je hned první úskalí a to limit na výběr – maximální částka hotovosti, kterou můžete vybrat z bankomatu je 10 000 rupií , což je cca 3200,- Kč. Některé bankomaty umožní výběr několikrát po sobě, jiné jen jedou za den. Co se týká spolehlivosti, je různá, bankomaty často nemají peníze. Jako spolehlivé jde označit bankomaty SBI Bank – akceptovali jak karty ČSOB, tak KB i ČS a zároveň i mají nejmenší poplatky.

    Obecně se dá říct že bankomaty jsou všude, ale často se stává že neakceptují mezinárodní karty nebo nemají hotovost.

  • Zástrčky: Elektrické zástrčky jsou stejné jako u nás, redukce není potřeba. Nezávisle na typu zásuvky je v celé Indii napětí 230 V a 50 Hz.

  • Mobilní služby a data: Indickou předplacenou SIM kartu si můžete koupit buď osobně na mezinárodních letištích, v obchodech mobilních operátorů, v obchodech se smíšeným zbožím nebo online. Já jsme jí kupoval hned na letišti v New Delhi.

    Největšími operátory v Indii jsou Airtel a Vodafone a Jio. Ale vzhledem k tomu, jak velká je Indie, pokrytí není v celé zemi stejné. Když jedete jen na severe, je nejlepší Vodafone. Když ale plánujete i jih Indie, je nejlepší variantou Airtel. Nicméně v lednu měl stánek na letišti jen Airtel (terminál 3 – hned naproti výstupu International Arrivals a vedle Costa Coffee, otevřeno 24 hodin denně), tak jsme skončil u něj. A upozornění, SIM kartu prodávají jen za hotovost, takže první musíte navštívit bankomat.

Cestování v Indii aneb má cesta Indií

Dávat dohromady itinerář pro Indii byl takový malý očistec. Neboť míst je v Indii nespočet a času jsme měl jen něco mále míň než měsíc. Nakonec jsme zvolil kombinaci klasického trojúhelníku (Dillí ->Jaipur ->Agra) + Varanasi a do druhé poloviny Jiho Indickou Karnataku.

Někdo říká, že nejlepší způsob cestování po Indii je vlakem. A zčásti má určitě pravdu. Ve vlaku se člověk dostane nejblíže k vlastní esenci Indie. Ale zpět k faktům. V Indii jsou 5 základních způsobů cestování a já využil všechny. Vlak, letadlo, autobus, metro a rikša. Specifickým způsobem je pak půjčení auta a řízení. To chce mít opravdu pevné nervy a mít za sebou řízení v Africe. A i tak jsme měl občas co dělat.

V případě klasických způsobů dopravy je to sice občas punk, ale není to nic totálně jiného (tedy až občas na koupi lístků, zpoždění či rušení spojů). Co je ovšem jiné a vlastně naprosto šílené, je půjčení auta v Indii. Ale stejně, doporučuji to na 100%., i když jsme si za volantem často mysle něco jiného. Kde jinde zažijete řízení totálně bez pravidel, s kravami a povozy na cestě, auta totálně neosvětlená, kamiony v protisměru na dálnici a mnoho dalšího? Řídil jsme na pěti kontinentech a mohu říct..nikde. To je možné jen v Indii.

Zajímavá místa

Říct v Indii zajímavá místa je tak trochu stejné, jako hledat v Čechách nejlepší pivo. Co člověk, to názor. Tady níž sem dal  10 míst, které mne zaujali nejvíce. A víc pak v jednotlivých oblastech – (DOPLNIT)

Co jsou tedy ta místa, co mne zaujalo nejvíce?

  • Ruiny velkolepého Hampi – Starobylé město Hampi ležící v jižní Indii, ve státě Karnataka, byla považováno za největší a nejbohatší město své doby. Ruiny chrámů a tržní komplex nacházející se u řeky Tungabhadra byly kdysi nejrušnějším a nerozvinutějším městem čtrnáctého století.

  • Nesmrtelné a smrtelné Váranasí – Ganga a smrt. Dva hlavní důvody, proč se hinduisté z celého světa sjíždějí do svatého města Váránasí. Věří, že pokud je tělo po smrti obřadně spáleno a popel vhozen do posvátné řeky Gangy, duše zemřelého dosáhne osvobození a vystoupí z koloběhu reinkarnací.

  • Taj Mahal- dechberoucí podívaná z bílého mramoru, která nemá obdoby ve své velkoleposti a která zobrazuje pohádkové bohatství jedné éry. Úžasná stavba a pomník lásky, který mughalský císař Šáhdžahán daroval světu, je svědectvím jeho silného citu k manželce Mumtáz Maha.

  • Jama Masjid – Nádherná fasáda mešity a minaretu Jama Masjid, tyčící se nad Starým Dillí, je připomínkou monumentálnosti mughalské architektury. Masjid-i Jah (což znamená mešita velící pohled na svět) je jedním z nevětších architektonický děl mughalské architektury.

  • Pulzující staré Delhi – Ve starém Dillí se svět za posledních 200 let vlastně nezměnil. Jen herci jsou jiní a navíc tu jsou auta a rikši jsou moto.

  • Oblast západních Ghátů s Nagarahole Tiger Reserve – západní Cháty předstají neprostupnou džungli, kde se dodnes vyskytují volně žijící tygři a levharti.

  • Komplex Kutub – Kuwwat-ul-islám, první mešita v Indii s charakteristickou sloupovou síní. Hlavní částí je pak Minaret Kutub Minár z červeného a žlutého pískovce z roku 1199, který byl pro svou výšku 72 m kdysi považován za nejvyšší věž v Asii.

  • Starověký chrám Nanjundeshwara – Chrám Nanjundeshwara je starověký chrám (cca 11 století) zasvěcený Šivovi v hinduistickém poutním městě Nanjanagudu. Dodnes sem proudí davy poutníku, kteří hledají naději, víru a sílu.

  • Amber Fort – Pevnost Amber Fort se nachází asi deset kilometrů od Jaipuru, jenž je hlavním městem indického státu Rádžhastán. Název této monumentální stavby se dá přeložit jako Jantarová nebo také Žlutá pevnost.

  • Galta Ji – Chrám Galta Ji je považovaný za vysoce posvátné místo s velkým historickým významem. Leží 10 kilometrů východně od města Jaipur. Chrámový komplex je v podstatě shluk několika chrámů, z nichž hlavním je Galta Ji.

Indie
Indie

Views: 12

0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
ItaliePRUVODCE

Itálie: všechny cesty vedou (nakonec) do Říma

by Petr Hingar
written by Petr Hingar 
Když jsme byli naposledy v Itálii, tak úřadoval koronavir. Tentokrát pro změnu úřadoval Kerberos. Ale jako posledně jsme si to docela užili. Ono to v Itálii vlastně ani jinak nejde. Tedy pokud jste milovníky historie, dobrého jídla a pití stejně jako já. Pak se budete v Itálii cítit velmi, velmi příjemně. Ostatně, jako ochutnávku či motivaci můžou být fotky a text níže.

Itálie 2023

Letošní cesta začala vlastně tam, kde naše polední skončila. Tedy v severoitalských Benátkách, na náměstí svatého Marka.

Ale tentokrát bylo hlavním cílem “věčné město” – Řím. Řím, kde se psaly dějiny a  který lze směle nazvat kolébkou Evropy, možná i celého západního světa a místo kam vedou všechny jeho cesty. Takže se bavíme o cestě , kterou jel už sand každý a která je velmi známá. A přeci se na cestě objevili tři místa, která se Římem mohou směle soupeřit a z mne se řadí do zástupu skrytých pokladů Itálie, kam nemíří moc turistů. Jde o Ravennu, Padovu a Loreto. Každé z těchto měst je jiné, každém má svojí vlastní historii, magii a atmosféru. 

Tak jestli mohu doporučit, najděte si určitě čas i na tyto tři města, určitě z nich budete nadšeni stejně jako jsme my. A když vaše cesty povedou jen do Říma? Ne, nebudete zklamaní, ono to v Římě snad ani nejde. A Vy budete mít důvod, jet do Itálie znovu.

Jíst, pít, žít ….

Jídlo  a pití: Náš klasický jídelníček, je z pohledu Italských klasik, docela čitelný: pizza, pasta, gnocchi. A piadina. A pak zmrzlina a nějaká ta sladkost, jako třeba panna cota, cannoli či bombolone. A pití? Káva v jakékoliv variantě, prosecco, bellini a aperol.

Jedli jsme jak v restauracích, tak z okének ve zdi podél cest. A vlastně všude to bylo super. Ale přeci jenom, 4 podniky se tak nějak vymykali ostatním.

  • Ristorante Il Vecchio Falconiere – návštěva této restaurace znamená zažít originalitu, jednoduchost, vášeň pro jídlo a chuť. Božskou chuť. Tuhle Padovskou restauraci jsme navštívili vlastně na konci naší cesty po Itálii a naprosto platí, že to nejlepší má být na konec. Kde jinde zažijete přípravu masa na vařících talířích přímo před vámi? A navíc, jakého masa! A nebo ravioly s borůvkami či pravý Italský tatarák. A k tomu vynikající prosecco. Co víc chtít…
  • Profumo di Piadina “Laboratorio del Palato” – člověk by řekl…taková  obyčejná, voňavá placka. S mortadellou, ricottou a pistáciemi, nebo prosciutto crudo a mozzarela….jednoduché, ale chutná božsky. A přesně tohle servírují v malém bistru kousek od hlavního náměstí v Modenně.
  • Old Bridge Gelateria – Italská zmrzlina je něco, co zná opravdu každé malé dítě. A v tomhle malm zmrzlinářství, přímo pod hradbami Vatikánu, byla prostě nejlepší.
  • 3 Quarti Restaurantl – malá, ale velmi útulná restaurace v okázalé secesní Římské čtvrti Prati. A chcete-li zažít pravou Italskou restauraci, kam chodí místní na vynikající místní jídlo či jen tak na drink, určitě tenhle podnik nemůžeme minout.

Views: 9

0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
PortugalskoPRUVODCE

Madeira: křížem krážem ostrovem věčného jara

by Petr Hingar
written by Petr Hingar

Madeiru lze nazvat “nejbližším ostrovem Karibiku”. Má (skoro) všechno, co nabízí Karibik, ale jste vlastně stále v Evropské unii, kousek od domova.

Což přináší výhody, že je to vlastně stejné jako jiná cesta po Evropě. Stačí tedy občanka, řidičák, karty a česká SIM 🙂

Madeira – i když je relativně malé – má opravdu co nabídnout pro nejrůznější typy cestovatelů. Jako bonus je i fakt, že silnice jsou obecně ve skvělém stavu a je možné se po nich snadno pohybovat a prozkoumat i malé vesnice.

Pro návštěvu Madeiry pak mluví těchto 5 bodů:
  1. Nádherná příroda: Kromě moře, na které nabízí ostrov krásné výhledy, přitahuje Madeira pozornost také krásou svých lesů a rozmanitostí odstínů zelené.
  2. Jídlo: Na Madeiře rozhodně nebudete trpět hlady ani žízní. Místní kuchyně je pestrá a plná lahodných jídel, všude je také dostatek ovoce a když dostanete žízeň, máte na výběr bud džusy nebo nějaká ten místní alkohol.
  3. Snadný přístup: V ČR máme na Madeiru přímý spoj, A komu by to nestačilo, může letět přímíým spojem i z Vídně nebo nově z Lipska
  4. Ceny: návštěva ostrova je relativně levná. Madeira nabízí opravdu velké množství ubytování od hotelů po velmi dobře organizované a dostupné kempy. A ceny obecně jsou trochu pod úrovní ČR.
  5. Příjemné počasí: klima Madeiry je velmi mírné. Průměrné teploty se pohybují od 17 °C v zimě do 25 °C v létě. Navíc, vlivem teplého proudu z Mexického zálivu se teplota mořské vody pohybuje mezi 18 °C v zimě a 22 °C v létě.

Doprava aneb jak tam a jak jezdit tam a kam

Jak na Madeiru

Z ČR se možné se na Madeiru dostat hned několika způsoby, ale pokaždé vlastně jen letecky. Ano, dá se i lodí (trajektem), ale to opravdu smysl nedává. Jak tedy a s kým? Z Prahy je tu možnost bud přímého letu z se Smartwings, nebo pak jsou TAP s přestupem v Lisabonu. Z okolních letišť pak s EasyJett z Berlin Brandenburg nebo z Vídně s Austrian. Edit: Od jara 2022 bude léta z Lipska přímý let Rainair. Dále se pak dá s dalšími, ale to už je s přestupem.

Cestování na místě

Na místě máte, de-facto dvě možnosti. Bud si pronajmout auto, řešit dopravu pomocí taxi/uberu a nebo se spolehnout na místní dopravu. Já jsem šel cestou pronájmu auta a  nakonec se mi to jeví jako daleko lepší varianta. Respektive jako varianta, která nám dala nejvíc svobody v tom, kam, kdy a na jak dlouho se někam podíváme.

Ostrov je poměrně malý a díky tomu je možné jej projet prakticky za jeden den. Půjčte si tedy auto, vezměte mapu a prozkoumejte Madeiru bez obav z počasí. Pokud mapa nepomůže, jednoduše se vykloňte z okna a zeptejte se místních na informace.

Zajímavá místa

  • Přírodní lávové bazény a páž v Seixal  – úžasné koupání

  • Camara de Lobos – pitoreskní malá rybářská vesnička kousek od Funchalu, která je soustředěná kolem krásné zátoky s množstvím barevných loděk

  • Ponta de São Lourenço – nádherné útesy na východním cípu Madeiry – v zimě a na jaře zelené jako Faerské ostrovy a v létě pak hnědé jako poušť. A kolem vysoké útesy o které se do nekonečny tříští vlny Atlantiku.

  • Cabo Girao –  prosklená vyhlídka na druhém nejvyšším útesu v Evropě  – 580 m. Neskutečný výhled pro silné povahy

  • Calheta – továrna na rum s možností exkurze. Ve městečku je zároveň i jediná (umělá) pláž s bílým pískem na Madeiře.

  • Porto da Cruz –  malé městečko, kde je možné navštívit navštívit tradiční palírnu rumu – North Mills Distillery , která jako jediná v Evropě dodnes jede na parní pohon. Zároveň jsou tu u nádherné mořské bazénky na koupání

  • Curral das Freiras – Údolí jeptišek je místo, ve které se krčí malé vesnice hluboko pod vysokými horami.  V 16. století se sem utíkaly ukrývat jeptišky, když jim na pobřeží hrozili nájezdy pirátů. Na celé údolí je pak nádherný výhled z  Eira do Serrado.

  • Ribeiro Frio – malinká vesnice uprostřed madeirského vavřínového pralesa.  Je to také výchozí místo pro několik levád – jak ultra jednoduchou a oblíbenou  levádu Balcoes, tak i pro nádhernou levádu Ribeiro Frio – Portela – Levada do Furado (PR10)

  • Paul da Serra – chcete-li najít na Madeiře místo, s nejvíce nestabilním počasím, tak tato náhorní plošina je to nejlepší místo. Skoro pořád tu fučí a převaluje se oblačnost a mlha.

  • Fanal – pláň s několika až 500 let starými vavříny která evokuje až pohádkové pocity. A když pak dojdete až na okraj útesů, tam máte pocit, co normálně zažívají jen ptáci.

  • Pico do Areeiro –  třetí nejvyšší hora Madeiry (1818 m n. m.) která je navíc velmi jednoduše dosažitelná po silnici autem. Je to super místo na pozorování východu slunce, kde často slunce vychází do moře mraků, které se válí pod vámi. Je to také výchozí místo pro „hřebenovku“ Pico do Areeiro – Pico  Ruivo – Curral das Freiras.

  • Levády – dovolená na Madeiře by nebyla kompletní, kdybyste si neprošli alespoň jednu levádu. Levády jsou kanály, které byly vybudovány, aby přivedly vodu z hor do údolí. Výhodou je, že stezky kolem nich mají jen nízký sklon stoupání.

Restaurace

Obecne se dá říct, že ceny v restauracích jsou velmi příznivé, mimo hlavní turistické trasy zaplatíte za hlavní chod do 10 € i s přílohou, ve Funchalu kolem 15 €. A také platí, že skoro všude je jídlo velmi dobré. Ale i tak dám několik typů na místa, kde se dá skvěle najíst.

  • Conchinha (Porto Moniz) – vynikající Bolo do Caco  (hovězí za 3 EUR a kuřecí za 2,5 EUR) – Najdete jí tady.
  • Restaurante O Forno (Ponta do Pargo) – restaurace na západním výběžku ostrova, měli vynikající Espadu za 11 EUR. Najdete jí tady
  • Restaurante Caravela (São Vicente) – restaurace v řadě dalších podél pláže (no spíše skladu šutrů). Vynikající Espada (bezkonkurenčně největší porce na celé Madeiře) za 12 EUR  a suprové hovězí Espetada, také za 12 EUR. Dle mne asi nejlepší z navštívených restaurací. Najdete jí tady.
  • La Perla Restaurante/Bar  (Curral das Freiras) – klasická místní “gril”, dělající všechno jídlo ve velké peci s roštem. Jídlo bylo super (pečení kuře s přílohou  a pečená žebra s přílohou, každé za 5EUR). Navíc v ceně úžasný výhled do celého údolí. Najdete je tady.
  • Cantinho da Serra (Santana) – vynikající restaurace pro místní “honoraci”, která vaří tradiční jídla. Měli jsme úžasné pečené kuře na bylinkách za 10EUR a pečenou chobotnici za 13 EUR. Jako příloha byla rýže, opečená polenta,  brambory a dušená zelenina. Na závěr jsme si dal skvostný Pudim de maracujá za 3 EUR. Restauraci najdete tady.
  • Piscinas Snack-Bar (Porto da Cruz) – restaurace hned vedle umělého mořského koupaliště. Vynikající tuňák  s přílohou 10 EUR, Espada za 8 EUR. Najdete jí tady
  • Restaurante Praça do Engenho  (Porto da Cruz) – neskutečně vynikající Lapas. Restaurace je na dohled od Piscinas a zároveň kousek od North Mills Distillery
  • Heritage (Funchal) – asi nejlepší zmrzlina na ostrově. Passion fruit nebo tamarillo. Podnik je umístěn hned u vstupu do Mercado dos Lavradores.

Views: 16

0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
PanamaPRUVODCE

Panama: země spojující Ameriky

by Petr Hingar
written by Petr Hingar 
Kolik toho víte o středoamerické Panamě? Než jsem jí navštívil, tak jsme vlastně znal jen Panamský kanál, Panamský klobouk a to, že mají skvělé rumy. Co jsem však našel, byla země která spojuje dva kontinenty a propojuje dva oceány. Panama je malá země plná historie, divoké a rozmanité přírody, kultury, tropických pláží, rušnými městy a úžasnými pustými ostrovy.
KDY JET

Nejlepší doba k návštěvě Panamy je v letním období sucha od poloviny prosince  do poloviny dubna. Zóna  Panamského průplavu  má tropické klima s vysokou vlhkostí  celý rok.

NA JAK DLOUHO ?

Něco mezi týdnem a měsícem  je ideální. Hodně záleží na tom,  co tu budete dělat. Chcete se  jen válet na plážích, chodit po restauracích a barech a nebo spíše jednodenní treky?

DENÍ ROZPOČET

Panama je jedna ze zemí, kterou jsou plus/mínus tak nějak jako ČR. Co je ale rozhodně levnější je rum a ovoce. A káva, ted, jak která. Třeba Geisha je fakt masakr. Ale stojí za to.

VÍZA

Občané EU nepotřebují na prvních 90 dní nic, takže tohle je prostě na pohodu..

JAK DO PANAMY

Do Panamy je asi z pohledu ČR nejsnadnější cesta z KLM. Praha – Amsterodam – Panama a nebo s Air France – Praha – Paříž – Panama. Cena letenek, když má člověk štěstí, je kolem 10k, standardně pak kolem 15k.

CESTOVÁNÍ PO PANAMĚ

Když jsme přemýšlel na tím, jak se budu po Panamě přepravovat, chtěl jsme původně jít cestou autobusů a collectivo. Naštěstí mne osvítilo a šel jsme cestou půjčení auta. Řízení v Panamě je obecně dost na pohodu. Je to asi jako řídit v Maďarsku.

Jak a kdy tam, podmínky vstupu a další

Cesta do Panamy

  • Letenky : Do Panamy je asi z pohledu ČR nejsnadnější cesta z KLM. Praha – Amsterodam – Panama a nebo s Air France – Praha – Paříž – Panama. Cena letenek, když má člověk štěstí, je kolem 10k, standardně pak kolem 15k. Kdybych mohl doporučit, za mne bych volil určitě cestu s KLM.

  • Víza : na 90 dní mají občaní ČR bezvízový vstup, takže tohle je prostě na pohodu.

  • Kdy : Nejlepší doba k návštěvě Panamy je v letním období sucha od poloviny prosince  do poloviny dubna. Zóna  Panamského průplavu  má tropické klima s vysokou vlhkostí po celý rok

V Panamě

  • Jazyk : Úředním jazykem v Panamě je španělština, ve městech to jde i (občas) anglicky, ale na venkově prostě jen španělština

  • Měna : Oficiální měnou v Panamě je sice Balboa (PAB), ale paralelně (respektive hlavně) se používá americký dolar.

  • Kreditní karty a bankomaty : Panama je především hotovostní ekonomika. Kreditní karty můžete používat pouze ve vybraných hotelech, obchodech a restauracích. I když je v Panama City slušný počet bankomatů (max. částka pro výběr je pak 250 USD), budete mít problém najít ATM, čím dále budete od Panama City cestovat. Vždy je tedy dobré mít u sebe hotovost, zejména malé bankovky.

  • Zástrčky :  Zástrčky v Panamě jsou typu A a B. Standardní napětí je 110 V a standardní frekvence je 60 Hz.

  • Mobilní služby a data : První věc, kterou musím o předplacené SIM kartě říci, že internetové a datové připojení je skvělé zejména ve městech. Mimo města existuje stále hodně míst (hory, pláže a džungle) kde je  spojení slabé nebo dokonce žádné. V zemi jsou 4 telefonní operátoři: +movil, Claro, Tigo a Digicel. Předplacenou SIM kartu si můžete koupit při příletu na  mezinárodní letiště Tocumen. Nicméně za mne bych doporučil jí koupit mimo letiště ve městě, protože ceny na letišti jsou daleko vyšší  (tak 2,5x) ve srovnání s obchody ve městě.

Doprava 

Auto

Když jsme přemýšlel na tím, jak se budu po Panamě přepravovat, chtěl jsme původně jít cestou autobusů a collectivo. Naštěstí mne osvítilo a šel jsme cestou půjčení auta. Na mezinárodním letiště Tocumen je možné si půjčit jakékoliv auto a vůastně jen záleží na Vás, jak a kam budete chtít. Neb jsou vzdálená (ale užasná místa s vodopády) kam potřebujete 4×4. Já ho bohužel neměl, tak jsme třeba musel oželet vodopád Kiki.

Řízení v Panamě je obecně dost na pohodu. Je to asi jako řídit v Maďarsku. Co se týká kvality silnic, tak ty hlavní – Carr. Panamericana 1 a ostatní od čísla 2 do 10 jsou velmi kvalitní a v ničím si nezadají s našimi dálnicemi.V případě menších silnic je to horší, tam je často díra na díře tak, že jedete sotva 20 km/hod. A v horách nebo naopak v džungli se pak asfaltka stává klasickou hliněno-šterkovou cesto, po které může být po dešti cesta velké dobrodružstvíMoje cesta Panamou

  • Benzín: cena benzínu je jednom velké štěstí. Jak jinak nazvat cenu – 0,91 USD/litr.

  • Placení dálnic: v celé Panamě existují dva úseky placených dálnic. A to z/do Panama City ve směru mezinárodní letiště a pak mezi Panama City a Colonem.

Loď

Dalším způsobem, jak jsem se v Panamě pohyboval byla lod. A to jak pro návštěvu Coiby (tady se ale bavíme spíše o organizované cestě) nebo pro přepravu na Bocas del Toro (ferry) a pak mezi ostrovy za pomocí water Taxi.

  • Almirante  – > Bocas del Torro
    • Transporte Marítimo Valencia, jedna cesta 6 USD nebo 10 USD zpáteční, jezdí od 6-18 co 30 min a cesta je cca 30 min
    • musel jsem také zaparkovat auto. Tady je třeba odmítnout všechna naháněče (docela neodbytní) a jet přímo na hlídané a hlavně levnější parkoviště hned vedle přístavu (Leiza Secure Parking) – platil jsem 3 USD/den
  • Bocas del Torro – > ostrovy v okolí
    • water taxi ceny od 2 USD na nejbližší ostrov po 20 USD na ty opravdu vzdálené
  • Santa Catalina – > Coiba : je možné jet private, ale lépe vychází organizovaná tour (prodává ji každý hostel i všude kolem cesty v Santa Catalině – cena je 70 USD vždy a všude)

Ubytování, stravování a nakupování

Ubytování

V Panamě lze sehnat ubytování opravdu všech cenových kategorií. Já tentokrát zvolil (mimo poslední noci v Panama City) backpackers klasiku – dorms. A musím říct, že všude to bylo naprosto bez chyby. Pokoje čisté, lůžkoviny také. Sprchy a záchody sice společní, ale vždy také velmi čisté. Ale i tady byly tři místa prostě lepší. A to hlavně skladbou lidí, co do nich míří. Byly to:

Jídlo a pití

Restaurace, kiosky a nakupování : dá se říct že v Panamě si najde každý ten svoje místo. At už se bavím o trzích, pouličních stáncích, klasických večerkách, supermarketech či obrovských nákupních centrech amerického stylu. Ovoce a zeleninu koupíte skoro všude podél cest, ryby buď na trzích či marketech. Pečivo pak klasicky v pekárnách. Podél cest pak prodávají grilované maso (hlavně kuře a vepřové) a v každém sebemenším městě či vesnici je alespoň jedna restaurace. Co se týká kuchyně jako takové, není to zrovna kulinářský zázrak. Z relativní šedi vyčnívají jen grilované/smažené ryby a mořské plody a ceviche.

Co si ovšem zaslouží speciální místo je rum a káva.

  • Rum : rum je v případě Panamy velmi vděčné téma. Rum je v Panamě všude přítomný a hlavně velmi dobrý. A znalec a milovník rumu tady objeví zcela neznámé, ale velmi kvalitní značky jako je Pedro Mandinga či Manicordo.

  • Káva : Panama je domovem té (asi) nejlepší a nejdražší (to určitě) kávy – druhu Geisha. Ta je pěstována v oblasti Chiriqui. Další region s výbornou kávou je okolí města Santa Fe

Zajímavá místa

  • Coiba National Marine Park : Park je známý jako jedno z nejlepších míst pro šnorchlování a potápění na pobřeží Tichého oceánu. V oblasti se vyskytuje více než 800 druhů mořských živočichů a také velké množství ostrovů. Centrem je pak ostrov Coiba, který je jednak největším ostrovem v parku a zároveň i největším ostrovem celé Střední Ameriky.

  • Cayo Zapatilla : neskutečné, divoké, neobydlené, mangrovy a korálovým útesem obklopená dvojice ostrovů. Ostrovy, kde je jen jemný bílý písek, palmy sklánějící se nad zelenomodrým mořem, klid, pohoda a ráj. Místní legenda říká, že ostrovy vznikly, když Bůh vstoupil na zem, a proto mají ostrovy tvar jeho bot.

  • Bocas del Toro : hlavní město provincie Bocas del Toro, je oblíbeným místem pro batůžkáře, potápěče a surfaře. Rozsáhlý korálový útes nabízí úžasné vlny a zároveň jsou zde k vidění pestrobarevné druhy tropických ryb a opuštěné ostrovy k objevování Tato oblast, kterou objevil Kryštof Kolumbus v roce 1502, je jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí v Panamě. V Bocas del Toro návštěvníci běžně procházejí svěžím deštným pralesem, aby si užili divoké a opuštěné pláže s palmami sklánějícíma se nad bílým pískem a zelenomodrou vodou moře.

  • Santa Catalina : klidní a malé městečko se nachází v zálivu Chiriquí a nenabízí mnoho vybavenosti, ale jeho krásné pláže obklopená pralesy a zároveň dostupnost Coiby z něj dělá ideální destinaci pro ty, kteří si chtějí užít přírodní krásy Panamy. A také, je to super místo na surfování a to až tak, že se surfařská komunita snažila udržet toto idylické místo v tajnosti, jen pro sebe.

  • El Valle de Anton : El Valle de Anton je malebná malá panamská vesnička, oblíbená hlavně pro úžasné trekingové trasy, v provincii Cocle v centrální Panamě. Kolem dokola je obklopena prastarou sopečnou kalderou a vzhledem k nálezům lidského osídlení už v pravěku to Valle řadí jako nejstarší trvale obydleé sopečné místo na Zemi. Díky své izolaci od zbytku země je to ukázkový příklad staré Panamy, kde je život pomalejší a preferovaným způsobem dopravy je kolo.

  • Panama Canal : Panamský průplav je jedním z největších světových inženýrských výkonů. Ale dokud člověk nestojí na jeho kraji, sotva si uvědomí jak opravdu obrovský a monumentální je.

  • Panama City : hlavní a největší město Panamy a zároveň také nejmodernější město ve Střední Americe. (neoficiálně se mu přezdívá „Dubaj Latinské Ameriky“.) Najdete zde luxusní resorty, nákupní centra a nablýskané mrakodrapy lemující každý metr města , ale i ruiny staré Panamy zničené pirátem Morganem, monumentální Puente de las Américas či městský deštný prales.

  • Portobelo : Historický přístav na pobřeží Karibiku, který byl v dobách španělského panství jedním z nejdůležitějších překladišť zlata a stříbra v celé Americe. Končila tu totiž Camino del Rey, stezka, po níž se vozilo zlato a stříbro z Jižní Ameriky.

  • Lost and Found hostel : kdo nebyl v Lost and Found, tak minul ten nejvíc backpackers hotel v Panamě a jeden z nej tohohle typu na světě. To nejde popsat, to se musí zažít.

Ceny

Všechny ceny jsou, vzhledem k tomu, že se jedná o oficiální platidlo, v USD. Navíc místní Balboa je 1:1 s USD.

Doprava

Car rental

20 USD/ den ( u Express / Mexc s full pojištěním)

Benzín

95 – 0,92 – 1 USD
91 –  0,91 – 0,94 USD

Mýto dálnice

cca 3 USD cesta

Puerto Amirante  – > Bocas del Torro

6 USD jednosměrný
10 USD zpáteční

Bocas del Torro – > Isla Carenero

2 USD

Bocas del Torro – > Bastimentos Island

5 USD

Parkovné Puerto Amirante

3 USD/ den

Výlety

Santa Catalina -> Coiba

70 USD (včetně 10 USD poplatek za vstup do NP + oběd/pití + věci na šnorchlování)

Bocas del Torro – > Cayo Zapatilla

35 USD (včetně 5 USD za vstup do NP)

Puerto Corotú -> Rio Chagres

30 USD /loď  (bez návštěvy indiánské vesnice)

Cacique -> Venas Azules

20 USD/ loď

Lost and Found Horse ride

35 USD (včetně oběda na místní farmě a vlastní výroby třtinového džusu)

Jídlo nákup

Papay

kus kolem 1,5 USD (střední velikost)

Ananas

0,5 – 1 USD kus

Banány, 1 kg

1, 5 USD

Marakuja, 1kg

2 USDCibule

Sýr, 1 kg

8-10 USD

Šunka, 1 kg

5-8 USD

Salám, 1 kg

5-10 USD

Máslo

Vajíčka 12

2 -2,5 USD

Mléko, 1l

1,5 USD

Rýže, 1 kg

2-3 USD

Cibule, 1 kg

2-3 USD

Balená voda 1,5l

1,5 USD

Pivo místní 6×0,33

3-5USD

Pivo v baru 0,33 (Balboa, Panama)

2-3USD

Panák rumu, tequila

3 USD

Rum Abuelo Anejo, 1l

11 USD

Rum Carta Viejo Anejo, 0,7l

10 USD

Rum Carta Viejo Clato 0,7l

7 USD

Rum Carta Viejo 8 let, 0,7l

20 USD

Rum Abuelo 7 Aňos 0,7l

15 USD

Rum Abuelo Anejo, 1,25l

15 USD

Rum Abuelo Anejo, 0,7l

8,5 USD

Džus 1L

1-3 USD

Coca Cola 2L

1,5 – 2 USD

Jídlo ulice

Burger

5 USD

Ryba místní restaurace

3-7 USD

Ceviche

1-6 USD dle velikosti

Grilovaní maso + příloha

3-6 USD

Jídlo a la carte 🙂 na vesnici

3-5 USD

Krevety v restauraci

10 USD

Langusta celá restaurace

14 – 20 USD

Ubytování

Hostel (rezervace takl 10 dni dopředu)- dorm

8-12 USD

Hostel na poslední chvíli – dorm

15-20 USD

Private room basic (v hostelu)

25-35 USD

Ostatní

SIM karta (mesíc, unlimited data)

20 USD

Loundry

5 USD bag

Views: 21

0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
JordánskoPRUVODCE

Jordánsko: road trip od severu k jihu a zpět

by Petr Hingar
written by Petr Hingar 
Kdo by se nechtěl podívat do Wadi Rum, Petry, Jerashe a na Mrtvé moře, nebo také na jiné světy jako Arrakis, Pasaana, Jedha či zkusit najít ztracený Svatý grál. My se Sebíkem ano a tak jsme se vypravili v oce 2022 do Jordánska. Já už jsme tam jel potřetí, tak to bylo často tak nějak najisto
KDY JET

Do Jordánska se dá vlastně jet po celý rok. Jen zima není dobrá, když chcete poznání Jordánska spojit s koupáním v Rudém moři. Na druhou stranu, alespoň nezhynete ve Wadi Rum.

NA JAK DLOUHO ?

Něco mezi týdnem a týdny třemi je ideální. Za tu dobu Jordánsko poznáte vlastně celé a ještě máte čas na to, se válet u Rudého či Mrtvého moře. Ale i týden bohatě stačí k tomu, abyste viděli to podstatné.

DENÍ ROZPOČET

Jordánsko není drahé. Mimo Petry jsou ceny (ano i ve Wadi Rum) poměrně dole. A v Aqabě jste pak dokonce v bezcelní zóně. Denní rozpočet (včetně auta a rozpočítaného Jordan Passu) jde udržen na cca 30EUR.

VÍZA

Do Jordánska potřebujeme víza. Ale naštěstí to lze celé vyřešit online. A v Jordánsku na to šli tak mazaně (v dobrém), že víza sloučili se vstupy na všechny památky do Jordan Pass.

JAK DO JORDÁNSKA

Dostat se letecky z Prahy do Jordánska bylo lehčí. Kdysi létal přímo linku Praha-Amman Ryanair, ted je nutné letět s jedním přestupem. Ale i tal je to na klid. A další vari ta je pak z Budapešti do Aqaby.

CESTOVÁNÍ PO JORDÁNSKU

Při cestování Jordánskem, de-facto tři možnosti. Bud si pronajmout auto (nebo pronajmout auto s řidičem – aka taxi) a nebo se spolehnout na místní dopravu.

V JORDÁNSKU JSEM BYL TŘIKRÁT. V ROCE 2004 , V ROCE 2019 A PAK V ROCRE 2021.

  • První cesta do Jordánska byla v roce 2004 poměrně ovlivněna probíhající akcí Operace Irácká svoboda. To pro me znamenalo, ze jsme se nedostal k muslimským hradům na východě Jordánska, neb ta oblast byla full uzavřena a nedostupná. Trochu to pak bylo znát i na severu kolem Um Quais a hranice se Sýrií – Jordánsko: příběh první, rok 2004

  • Moje druhá cesta do Jordánska byl jen takový krátký, čtyřdenní trip. Tomu jsem přizpůsobil i itinerář. Vlastně jsem byl jen v Petře, Wadi Rum a kolem Mrtvého moře. Ale třeba v Petře jsem se zdržel dva dny a užij si Petru by Night – Jordánsko: příběh druhý, rok 2019

  • Třetí cesta pak byla jiná tím, že jsem byl jednak se Sebíkem a druhak jsem se konečně dostal na muslimské hrady u Iráckých hranic – Jordánsko: příběh třetí, rok 2021

Cestování Jordánskem,  aneb..

Vstup

Jak píšu výše, do Jordánska potřebujeme víza. Ale naštěstí to lze celé vyřešit online. A v Jordánsku na to šli tak mazaně (v dobrém), že víza sloučili se vstupy na všechny památky do Jordan Pass.Čili vše uděláte online a na památkách pak jen ukazujete Jordan Pass v mobilu. Jen v Petře pak musíte navíc na pokladnu, kde vám vadají vstupenku, se kterou pak jdete dál.

Cestování na místě

Při cestování Jordánskem, de-facto tři možnosti. Bud si pronajmout auto (nebo pronajmout auto s řidičem – aka taxi) a nebo se spolehnout na místní dopravu. Já jsem šel cestou pronájmu auta nakonec se mi to jeví jako daleko lepší varianta (v případě pronájmu auta s řidičem je to ta nejdražší varianta). V případě cestování místní dopravou je naprosto nepredikovatelné kdy a kam se dostanete. A navíc, na odlehlejší místa stejně bude nuceni využít služeb taxi.

Ubytování a služby

Ubytování patří k těm dražším položkám cesty, obzvláště když jedete sám. Co se týká kvality, tak to co v nabídce je, je obecně v dobré kvalitě. A jak se ubytování hledá? Na místě ne zrovna dobře, ideálnější je tady jít cesto booking.com, nebo prostě koukat na přes google map. A vybrat lze od klasické dormitory až po luxusní resorty.Ceny, co mají na booking sedí až na jednu výjimku a tím je ubytování ve Wadi Rum. Často tam mají jen malou cenu za chatku. Ale bez dopravy na místo, jídlo a výlet. To naskočí až při další komunikaci. A minimálně doprava je nutná, jedete-li tam poprvé (když jsem byl podruhé, šel jsme do kempu pěšky..hezké 2 hodiny cesty pouští.

Data a mobilní připojení

Začnu tím, co potřebuje asi (v dnešní době) každý. A to je mít dostupný internet a telefon. Je možné nechat vše na svém českém operátorovi, ale pak se docela nedoplatíte. Naštěstí ale není problém koupit místní SIM i s daty. V nabídce jsou tři operátoři (Umniah, Orange a Zein). Nejlevnější varianta je pak Umniah, nabízejí hned několik předplacených objemů (dle dat /ceny, všechny jsou platné 1 měsíc. Skoro všude je velmi dobré připojení (3-4G), mimo míst, kde není ani signál. Ale těch je minimum (třeba celé Wadi Rum).

Zajímavá místa

  • Petra – místo jako Petra prostě druhé na světě není. V horách ukryté a skoro zapomenuté město Petra představuje jeden z novodobých divů světa. A právem. Jen těžko se popisují pocity z ní. Já jsme tam byl už potřetí a stejně na mne její monumentalita a tajuplnost opět dolehla. Petru člověk prostě musí zažít.
  • Wadi Rum – úchvatná oblasti v jižním Jordánsku, kus spálené a sytě oranžově a červeně zářící pouště spalované arabským sluncem. Tento nedotčený zázrak přírody je také nazýván  „Měsíční údolí“ – kdo uvidí, pochopí. Zároveň se jedné o kmenová území beduínských kmenů, které zde žijí už 2 tisíce let.Wadi Rum je také vyhledáváno filmaři. Ať už jako kulisa k filmu Lawrence z Arábie, či filmový Arrakis, Pasaana či Jedha. A mnoho dalších…
  • Jerash – ruiny starověkého města Gerasa – spolu se Syrskou Palmýrou  se jedná o nejzachovalejší římská města vůbec. Až na místě si člověk uvědomí, jak byla starověká města vlastně obrovská, bohatá  a zároveň, jak kvalitně byla stavěna.
  • Umm Qais – ruiny starověké Gadarady – je další z úžasných míst starověkého světa. Když se k tomu přidají úžasné výhledy na Golanské výšiny a jezero Galilejské, není co dodat více.
  • Mrtvé moře – nejnižší a zároveň nejslanější místo na naší planetě. Moře, do kterého se vlévá biblický Jordán, kde ležela Sodoma a Gomora a kde se formovaly dějiny naší civilizace. Co dodat více.
  • Hrad Karak – Karak představuje nádhernou demonstraci křižácké vojenské architektury.  Jedná se o největší Jordánský hrad a jeden z největších křižáckých hradů na celém Blízkém východě.
  • Desert Castles (Qasr Hallabat, Qasr Kharana, Qasr Tuba a Qusair Amra) – pouštní hrady nepatří mezi zrovna moc navštěvovaná místa. A to neprávem. Za mne rozhodně patří na seznam “must to see” Pouštní hrady jsou totiž nádherným příkladem rané islámské architektury a jsou důkazem fascinující historie a toho, jak byl islám ve svých počátcích otevřený a moderní. Ve své historii byly důležitou součástí obraně-obchodních bodů Umajjovské pouště, které postavili vládci dynastie Umajjovců.
  • King’s Highway – už 3 tisíce let používaná cesta, která původně spojovala Heliopolis ve starověkém Egyptě s Akkadskou Rusafou na řece Eufrat.

Views: 8

0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
PRUVODCESao Tome a Principe

São Tomé & Príncipe: vlastně jen pár dní na cestě

by Petr Hingar
written by Petr Hingar

Svatý Tomáš a Princip nemusí znít povědomě, ale přitom je tohle místo doslova ve středu  Země a vlastně takovou odpovědí Afriky na Galapágy. Je to místo úchvatné krajiny s bujnou vegetací a kopci z jiné planety,  zapomenutých pláží s palmami sklánějícími se nad pískem, pekelných cest a divokého moře. Také i úsměvům a náklonnosti místních lidí, lahodné chuti ryb a ovoce a pocitu klidu. A také scenériím chudoby a stopám koloniální doby, která zanechala hluboké stopy nejen ve stavbách, ale také v v životě lidí.

Jak tedy se na tyto ostrovy dostat, co tam vidět a tak?

Svatý Tomáš a Princův ostrov (neboli Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova) je souostroví skládající se ze 2 velkých ostrovů (São Tomé a Principe) a několika malých ostrůvků (mimo jiné Rolas Islet, Santana Islet, Sete Pedras Islets).

Na ostrovech panuje horké a vlhké tropické rovníkové klima, s teplotami od 22 °C do 31 °C. Jako na všech tropických ostrovech jsou tu jen dvě období -období sucha (od června do září –  suché počasí, méně tepla a méně vlhkosti) a období dešťů  (větší teplo a častější deštěm). Nicméně, já jsem tam byl jsem byl v prosinci a měl jsem pouze jeden den se silným deštěm, zbytek dnů se vyznačoval velkým vedrem, vlhkostí a chvílemi, kdy byla obloha naprosto jasná. Takže asi tak.

KDY JET

Sao Tome má dvě hlavní sezony, přičemž jedna kopíruje evropské prázdniny (tz červen- srpen). Ta druhá je pak od prosinec do konce února.

NA JAK DLOUHO ?

Něco mezi týdnem a dvěma je ideální. Je třeba si totiž uvědomit, že Samo Tome je velice malý ostrov a Principe pak ještě menší. Na ST je to autem z jednoho konce na druhý 3 hodiny

DENÍ ROZPOČET

Sao Tome je jedna ze zemí, kde signifikantní cenové rozdíly udělá ubytování. Jednak proto, že je dražší a také z toho, že lze poměrně bezpečně spát vyvlastni hamace na plážích. Ale obecn+ se bavíme o cca 50 EUR na den

VÍZA

Občané EU nepotřebují na prvních 15 dní nic, takže tohle je prostě na pohodu..

JAK NA SAO TOME

Tak to je vlastně ten největší pani nebi spíše výhra Sao Tome. Z Evropy tam létá jen jedna letecká společnost (TAP, 2 lety týdně) a ceny tomu odpovídají. V akci  kolem 500 EUR ale obecne jsou spíše 800-1000 EUR.

CESTOVÁNÍ PO SAO TOME

Když jsme přemýšlel na tím, jak se budu po Sao Tome přepravovat, chtěl jsme původně jít cestou autobusů a collectivo. No ale tohle na Sao Tome není. Tak jsem si půjčil auto. Ale bylo to nejlepší rozhodnutí.

Jak se dostat na Svatého Tomáše a jak na něm

Na Sao Tome je možné se z Evropa dostat dvěma leteckými společnostmi. Obě lítají z Lisabonu – je to TAP Portugal a SPT  Airways.  Ceny mají podobné (zpáteční letenka cca 12 tisíc z Lisabonu) a tak bych za mne rozhodně preferoval cestu s TAP. Do Lisabonu je pak možné se dostat hned několika způsoby, to bych teď tady asi neřešil.

Pozor: s TAP Portugal musíte počítat se zpožděním/zrušením. Vřele doporučuji mít pojištění a přijít s flexibilním harmonogramem.

Víza

Vízum nepotřebujete, pokud pocházíte ze země Schengenského prostoru  a pokud se zdržíte na méně než 15 dní.

Při vstupu do země můžou celníci požadovat prokázání se zpáteční letenkou + dostatkem finančních prostředků na pobyt (100 eur/ den) , ale v reálu se tak neděje.  Odletová letištní daň se hradí na mezinárodním letišti ve výši 20 eur.

Jediné omezení může nastat, pakliže přijíždíte ze ze země (včetně tranzitu přes letiště) ) nebo jste byl v posledním roce v zemi s rizikem přenosu žluté zimnice. Pak je  vyžadováno prokázání očkování proti žluté zimnici (mezinárodní očkovací průkaz s potvrzením)

Doprava na místě

Na místě máte, de-facto dvě možnosti. Bud si pronajmout auto a nebo se spolehnout na místní dopravu. Já jsem šel cestou pronájmu auta nakonec se mi to jeví jako daleko lepší varianta. V případě cestování místní dopravou je naprosto nepredikovatelné kdy a kam se dostanete. A navíc, na ty odlehlejší místa stejně bude nuceni využít služeb taxi /moto taxi nebo jít prostě v pekelném vedru pěšky.

Skrze pronájmy auta. I to není úplně nejjednodušší. Žádná mezinárodní společnost totiž na Sao Tome nepůsobí a tak můžete bud objednat dopředu (s pekelným posláním penz dopředu via pay pall) nebo zkusit řešit na místě. A zde také rozhodně doporučuji pronájem

Já jsem šel cestou rezervace dopředu (rezervoval jsem tady) a musím říct, že vše bylo naprosto OK. Předávající dokonce mluvil anglicky, čímž se zařadil mezi 4!! co na celém Sao Tome anglicky mluvili. Cena byla 242 EUR za 9 dní za SUZUKI JIMMY.

Ted se krátce podíváme na ceny. V tomhle ohledu je Svatý Tomáš klasická Afrika. Na jednu stranu ceny ubytování na úrovni Evropy, na druhou stranu asi jedna třetina populace žije za méně než 1,9 dolaru na den a že více než dvě třetiny populace žije pod hranicí chudoby 3,2 dolaru na den
Ale třeba kvalita ubytování je na slušném standardu, jen si člověk musí zvyknout na fakt, že třeba celý večer nejde elektřina 🙂 ale s tím se prostě žít dá.
Co se týká jídla, tak tu moc nenajdete takový ten klasický street food. Ale restaurací je spousta a to všech možných kategorií – od dřevěného paletového stánku pro luxusní restaurace.

Peníze

Na Sao Tome je nezbytně nutné si přivézt hotovost (EUR nebo USD). Na celých ostrovech není ani jeden bankomat, který by akceptoval mezinárodní karty (akceptují jen karty vydaní na Sao Tome). Kartu lze v kritických momentech použít pro výběr přímo v Národní bance, ale je to zatíženo docela mastným poplatkem. Jako druhá varianta jsou luxusní resorty, ale jen za předpokladu, že tam jste ubytováni. Máte-li tedy hotovost, tak výměna je možné (de-facto jen v Sao Tome, jakožto hlavním městě) u pouličních veksláku (stojí hlavně tady - mapa), neb oficiální směnárny neexistují. Dávají vždy o trochu lepší kurz, než je ten aktuální bankovní a neplatíte žádný poplatek. Aktuálně mění v poměru 1EUR x 25 ST DOBRA. Je to naprosto bezpečná varianta a vždy dají čas na přepočítání a nesnaží se fixlovat.

Telefon a data

  • Začnu tím, co potřebuje asi (v dnešní době) každý. A to je mít dostupný internet a telefon.
  • Jako první je třeba říct, že se žádným českým operátorem se do místní GMS sítě nepřihlásíte. Ale naštěstí není problém koupit místní SIM i s daty a frčet na Sao Tome takto.
  • Skoro všude je docela dobré připojení, mimo míst, kde není ani signál. Ale těch je minimum. Občas ještě mají masivní výpadky elektriky, pak nejde ani signál, ale to je primárně noci.
  • Na Svatém Tomáši a Principu jsou dva mobilní internetoví operátoři: Initel a CST. CST je největší poskytovatel mobilního internetu v zemi a stojany CST uvidíte všude.
  • SIM lze zakoupit tady + také místo pro snadné nabíjení dat. Sim Karta = 160 Dobra + cena za zvolenou variantu dat.
  • dobrý návod jak koupit SIM je tady – Buying a sim card in Sao Tome

Ubytování

  • Ubytování je kapitola sama pro sebe. Jedno je ale jisté. Ubytování patří k těm dražším položkám cesty, obzvláště když jedete sám. Co se týká kvality, tak to co v nabídce je, je obecně v dobré kvalitě. A jak se ubytování hledá? Na místě ne zrovna dobře, ideálnější je tady jít cesto booking.com, nebo prostě koukat na přes google map. Za mne bych tady doporučil 3 ubytování, kde jsem byl jak spokojen, tak i poměr cena výkon bylo prostě daleko lepší než u ostatních a nebo byli něčím unikátní. 
  • NGÊ D’AI ÊÊ ( booking.com) – za mne top 1 v rámci ubytování v Sao Tomé. Jedná se o 4 chatičky na útesu u Boca do Inferno. Chatičky provozuje Célia Martins (expat, Portugalka) a nejenom že má chatičky na pronájem, tak se zároveň jako dobrovolník angažuje v rámci místní komunity Angolares, něco málo tady. Zajímavé je také i to, že zná ČR a třeba v Praze byla 5x :).
    • Ubytování lze rezervovat přes booking.com, nebo mail – turismoplanob@gmail.com případně +239 989 9849.
  • Miónga (google.com) – za mne top 2 ubytování. Je to komplex kvalitní restaurace a několika chatiček.  Cenově to tam vychází cca takto:
    • Chatička pro jednoho 25EUR, snídaně v ceně
    • Večeře 15 EUR (celkem 4 menší chody + jako hlavní jídlo pak vetší ryba s rýží a opečenými banány)
  • Jalé Ecolodge (booking.com) – ubytování které rozhodně nepatřilo k tě, nejlevnějším, bavím se o 60EUR noc. Ale co na něm bylo top? Určitě jeho poloha na odlehlé pláži na jihu ostrova (Praia Jalé), které krom své osamělosti nabízí i dva super zážitky (dle sezony). A to pozorování velryb a mořských želv. Já viděl želvy, Karetu obrovskou a je to mazec. Ale z5 k ubytování
    • Cena je 60EUR noc pro jednoho, u dvou to je cca 80EUR
    • není tam elektrika, jen mezi 17:00-18:30
    • je to na konci světa, ale je to super

Jídlo a pití

Jídlo

  • Prim hrají jídla z ryb, chobotnic a obecně mořských plodů. Jako příloha pak rýže, hranolky nebo maniok. Dá se ale dostat i k takovým lokálním  lahůdkám, jako je ragú z místních obřích šneků. Oficiálně je to zakázané, ale pro Angolares je to součást kultury a tak ho prostě občas udělají.
  • Dále je pak všude dostání velké množství ovoce jako mango, ananas, banány, guava, star fruit a ultra levná papya.
  • A milovníci čkolády si jistě najdou cestu do čokoládovny Claudia Coralla.

Pití

  • K pití je bežně k dostání místní pivo a palmové víno (což je ovšem zhouba pro místní….). Já si raději dával čerstvou šťávu z kokosových ořechů.
  • A pak tu je ještě skvělá káva, které je bohužel k dostání na velmi málo místech. Ale zase, na Svatém Tomášovi je všechno blízko.

Trhy

  • Trhy jsou an Sao Tomé o trochu mín petřejší, než je v Africe bežné. Na druhou stranu, pro Evropana je to jeden velký blešák a často jsem se přistihl, že koukám na to, co je možné prodávat. Ale jinak na trzích panuje velmi klidná až uspávací nálada.
  • Hlavní město má dvě tržnice, skoro vedle sebe. Stará tržnice je polorozpadlá stavba a v jejím okolí koupíte zemědělské nářadí, cigarety a palmovou pálenku (ale tu jen ráno, ostatně, jako všude u cest).V nové tržnici se uvnitř prodává maso, ryby a ovoce se zeleninou. A kolem ní dokola pak všechno ostatní.

Zajímavá místa

Zajímavá místa vezmu je bodově s obecným popisem Nicméně míst je daleko, daleko víc.

  • Rolas Island – “třetí” ostrov země. Dostanete se sem z Porto Alegre lodí  (cca 20 EUR loď). Na ostrově jsou pak dvě lákadla (tedy mimo zde umístěného ultra drahého resortu): Prochází jím rovník a potom to jsou pláže, kde můžete být opravdu jak Robinson Crusoe
  • Boca do Inferno  – pekelná tlama, místo, kde se vlny s pekelným řevem lámou o pobřeží, vytvořené sopečnými vyvřelinami.
  • Praia Jale – nádherná a dlouhá pláž na úplném jihu. A snad ještě krásnější je cesta k ní. Jen pozor, cesta je jen pro 4×4. Je to místo, kam v zimě chodí klást vajíčka několik druhů mořských želv (já měl štěstí na Karetu) a v létě se tu v zátoce promenádují velryby
  • Porto Alegre – pitoreskní městečko s vznešeným názvem. A přitom je to jen taková díra. Ale je tam pěkně.
  • Pico Cao Grande – ikonická skála, tyčící se nad okolní krajinou.
  • Lagoa Azul – Všemi barvami modré se pyšnící zátoka na západním pobřeží Sao Tome.
  • Obo National Park – národní park, pokrývající skoro 1/4 ostrova. Je možné do něj absolvovat množství treků od lehkých jako je ten k Lagoa Amélia (tedy pokud jdete od Jardim Botânico do Bom Sucesso a ne jako já z Monte Cafe) nebo poi docela masakr s výstupem na Pico De Sao Tomé
  • Monte Cafe – muzeum kafe a obecně poměrně zachovalá koloniální kávová farm
  • Praia Piscina – další z nádherných pláží. Ono vybrat jen tři je problém, neb na většině je člověk sám a přitom jsou opravdu nádherné
  • Cesta, která vede do Santa Catarina na západní straně ostrova – rozhodně jedna z nejhezčích silnic na světě

Views: 16

0 comments
1 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail