• Afrika
  • Amerika
  • Asie
  • Evropa
  • Karibik
  • Oceánie
  • Rady a inspirace
  • Průvodce
  • Přednášky
  • Kontakt
  • Čeština
  • English
Live and Tavel
Category:

Amerika

Nicaragua, Volcano San Cristóbal
FeaturedNicaragua

Nicaragua: 5 míst, která nesmí chybět na tvém itineráři

by Petr Hingar 25 března, 2026
written by Petr Hingar

Obsah

Sopky kolem Leónu: Ohnivá krajina plná adrenalinu a výhledů

Okolí města León patří k nejdivočejším oblastem Nikaraguy, kde se na jednom místě setkává hned několik impozantních sopek. Drsná krajina plná lávových polí, prachu a nekonečných výhledů vytváří ideální podmínky pro dobrodružství.

Největším lákadlem je Cerro Negro, kde si můžeš vyzkoušet volcano boarding – rychlou jízdu na prkně po svazích černé sopky. O kousek dál se tyčí aktivní Telica, jejíž kráter plný kouře a síry nabízí syrový pohled do nitra Země. Nejvyšší sopka země, San Cristóbal, láká na náročnější výstup a dechberoucí panoramata, zatímco klidnější Cosigüina uchvátí zeleným kráterem s lagunou a výhledy až k Pacifiku.

Každá z těchto sopek nabízí jiný zážitek, ale dohromady tvoří místo, kde se příroda ukazuje v té nejintenzivnější podobě. Pokud hledáš kombinaci adrenalinu, výhledů a autentické divokosti, tady ji najdeš.

Indio Maíz: Nedotčený prales plný divoké přírody a ukrytých tajemství

Indio Maíz je jedním z nejdivočejších a nejméně dotčených míst v celé Nikaragui, ležící podél řeky Río San Juan, která tvoří přirozenou hranici s Kostarikou. Právě tato řeka je tepna celého regionu a hlavní cesta, jak se do oblasti dostat. Hustý tropický prales, spletité vodní kanály a zvuky džungle vytvářejí atmosféru, kde máš pocit, že jsi se ocitl daleko od civilizace. Právě tady příroda stále funguje podle vlastních pravidel.

Do oblasti jsem vyrazil z malé komunity Bartola, která leží na řece Río San Juan a slouží jako vstupní brána do rezervace. Odtud jsem se vydal na loďce hluboko do pralesa, kde postupně mizí signál i jakýkoliv ruch moderního světa. Specifickým zážitkem pak bylo setkání s místní komunitou Rama, jedním z původních indiánských kmenů, kteří tu dodnes žijí v úzkém spojení s přírodou. Právě s nimi jsem se vydal na druhý konec Indio Maíz, do míst, kam by se člověk jen těžko dostal sám.

Indio Maíz ale skrývá i svá tajemství. Jedním z nich je oblast Canta Gallo, kam jsem se dostal právě jen díky místnímu průvodci z kmene Rama a která je opředená různými příběhy a legendami. Právě tady se v husté džungli nacházejí i staré pyramidové struktury, o jejichž původu se dodnes vedou debaty a které dodávají místu silný nádech dobrodružství a objevování. Ať už se vydáš po řece, nebo pěšky do hlubin pralesa, tohle je místo, kde máš pocit, že každý krok může odhalit něco nového.

Matagalpa a okolí: Zelené hory a vůně čerstvé kávy

Matagalpa je úplně jiná Nikaragua, než jakou jsem poznal jinde v zemi. Už samotné město má jiný vibe než zbytek země, ve vzduchu je cítit vůně kávy, doutníků a dobrodružství. Jakmile jsem se vydal za jeho hranice, otevřela se přede mnou krajina plná zelených hor, mlhy a nekonečných plantáží.

Okolní příroda nabízí spoustu možností, jak se do ní ponořit naplno. Jedním z nejkrásnějších míst je rezervace Peñas Blancas, kde hustý mlžný les, vodopády a ticho narušené jen zvuky přírody vytvářejí úplně jinou atmosféru než zbytek země. Stačí pár hodin v této krajině a člověk má pocit, že zpomalil a na chvíli vypadl z běžného světa.

Není to ale jen příroda, jsou to i lidé, kteří v horách žijí. V menších komunitách rozesetých podél cest jsem viděl každodenní život spojený s pěstováním kávy a jednoduchým, ale opravdovým způsobem života. Zelené hory, mlžné lesy a minimum turismu se tu přirozeně prolínají s lidskými příběhy. Díky tomu všemu má oblast kolem Matagalpy úplně jinou atmosféru než zbytek země a zůstala mi v hlavě ještě dlouho po odjezdu.

Ometepe: Ostrov dvou sopek uprostřed jezera Nicaragua

Ometepe je jedním z těch míst, které si člověk zapamatuje hned po příjezdu. Ostrov uprostřed jezera Nicaragua tvoří dvě výrazné sopky, Concepción a Maderas, které mu dávají jeho nezaměnitelný charakter. Už při prvním pohledu na mě působil skoro neskutečně a dýchal klidem, pomalým tempem a lehce ospalou atmosférou.

Jedním z top zážitků v Nikaragui měl být pro mě výstup na sopku Concepción. Příroda ale ukázala svůj vlastní názor. Strmý výšlap byl super, ale většinu času jsem šel v husté mlze, takže to bylo spíš o samotném výstupu než o výhledech. I tak to mělo svoje kouzlo a člověk si tu sílu sopky uvědomí úplně jinak. Naopak okolí sopky Maderas je mnohem zelenější a vlhčí, s džunglí, vodopády a klidnější přírodou.

Velkou roli tu hraje i samotné jezero Nicaragua, které ostrov obklopuje a dodává mu specifickou atmosféru. Mezi jednotlivými vesnicemi se pohybuješ po prašných cestách, míjíš místní farmy a sleduješ každodenní venkovský život, který se tu odvíjí pomalu a bez spěchu. Díky tomu má celé Ometepe uvolněnější a klidnější atmosféru s lehkým karibským vibem.

Granada: Perla Nikaraguy s atmosférou starých časů

Granada je jedním z nejkrásnějších a nejstarších měst Střední Ameriky, které si dodnes zachovalo svůj koloniální charakter. Barevné domy, dlážděné ulice a historické kostely vytvářejí jedinečnou atmosféru, která cestovatele okamžitě přenese zpět v čase. Každý kout města působí jako živá pohlednice a vybízí k pomalému objevování.

Dominantou města je impozantní katedrála na hlavním náměstí, odkud jsem se vydal objevovat trhy, kavárny i různá skrytá zákoutí. Stačí odbočit z hlavních ulic a najednou se ocitneš v klidnějších částech, kde se život odehrává pomaleji a autentičtěji. Granada ale není jen o historii, její poloha u jezera Nicaragua nabízí krásné výhledy a možnost vyrazit na výlet mezi malé ostrůvky Isletas, kde panuje úplně jiná atmosféra než ve městě.

Právě kombinace historie, živé atmosféry a okolní přírody dělá z Granady místo s unikátním genius loci. Ať už jsem se toulal uličkami, pozoroval každodenní život nebo sledoval západ slunce z katedrály, tohle město mě pokaždé dokázalo zpomalit. Je to místo, kam nepřijíždíš jen něco vidět, ale hlavně něco zažít.

Views: 5

25 března, 2026 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
Nikaragua
NicaraguaPRUVODCE

Nikaragua: zrozená z ohně a kávy, utopená v revolucích

by Petr Hingar 23 března, 2026
written by Petr Hingar
Nikaragua je méně známá, ale překvapivě pestrá země plná kontrastů – od sopek a džungle přes koloniální města až po tajemná místa jako Canta Gallo, s výbornou kávou, rumem i doutníky. Každý den je tu jiný než ten předchozí, věci se málokdy dějí podle plánu a přesto to celé nějak přirozeně funguje.

Obsah

Obecný pohled

KDY JET

Nejlépe během suché sezóny, tedy od listopadu do dubna, kdy je počasí nejstabilnější. Od května do října přibývá dešťů, které sice krajinu krásně zazelenají, ale mohou občas zkomplikovat přesuny a přinést pomalejší tempo cestování.

NA JAK DLOUHO ?

Krátká týdenní návštěva dá základní obrázek, ale pokud můžete a já to doporučuji,, dopřejte si klidně měsíc. Nikaragua se totiž nejlépe poznává pomalým cestováním mezi sopkami, městy, džunglí a oceánem. A kávou, doitníky a rumem.

DENÍ ROZPOČET

Denní rozpočet se hodně liší podle stylu cestování, ale obecně počítejte zhruba s 20–40 USD na den při low-cost cestování a 50–100 USD, pokud si chcete dopřát víc pohodlí. Nikaragua je poměrně levná, ale doprava a  výlety dokážou rozpočet rychle navýšit.

VÍZA

Víza do Nikaraguy jsou jednoduchá – při příletu nebo na hranici zaplatíte vstupní poplatek 10 USD a získáte povolení k pobytu obvykle na 90 dní. Platnost se navíc počítá pro celý region (tzv. CA-4), takže těchto 90 dní sdílíte mezi Nikaraguou, Hondurasem, Salvadorem a Guatemalou.

JAK DO NICARAGUI

Nejjednodušší je letět s přestupem v USA (nebo někdy i v Evropě/Panamě) do Managuy. Po zemi se dá pohodlně přijet z Kostariky, Hondurasu nebo Salvadoru. Šikovný hack je letět do Liberie v Kostarice a do Nikaraguy pak přejet po zemi – často to vyjde levněji i flexibilněji.

CESTOVÁNÍ PO NICARAGUI

Po Nikaragui se dá cestovat vlastně všemi způsoby. Nejlevnější jsou místní „chicken busy“, které jezdí skoro všude, ale počítejte s pomalejším tempem a větším dobrodružstvím. Pohodlnější variantou jsou sdílené colectivos, případně auto pro větší flexibilitu. Na některá místa se navíc dostanete jen lodí.

Jídlo - Nicaragua

Cesta, aneb když Nicaragua je cíl

  • Letecky:
    Jen třeba si říct, že Nicaragua rozhodne nepatří mezi jenoduše dosažitelné destinace z Evropy. Nejčastější varianta je let do Managuy s přestupem. A to buď přes USA (typicky s United Airlines), nebo přes Panamu s Copa Airlines (do Panamy se dostanete snadno z Evropy). Počítejte ale s tím, že je to dlouhá cesta a často i s delšími přestupy. Chytrou alternativou je let do Liberie v Kostarice a následný přejezd do Nikaraguy po zemi. To pak často vyjde levněji i flexibilněji.

  • Po zemi:
    Z Kostariky se nejčastěji přechází na hranici Peñas Blancas, případně i na méně frekventovaných přechodech jako San Carlos nebo Los Chiles (často s navazující lodí).
    Na severu vedou cesty přes Honduras, hlavní přechody jsou El Guasaule a Las Manos. Alternativně lze přijet i ze Salvadoru – ne po silnici, ale lodí přes záliv Fonseca mezi La Unión a Potosí. Spoje nejsou úplně pravidelné, ale jde o dobrodružnější a méně známou cestu, jak se do Nikaraguy dostat.

  • Víza :Víza do Nikaraguy jsou jednoduchá. Při vstupu stačí zaplatit turistickou kartu (cca 10 USD) a dostanete povolení k pobytu obvykle na 90 dní. Ale je tu jedno ale!  Tato lhůta se počítá pro celý region CA-4, takže těch 90 dní sdílíte i s Hondurasem, Salvadorem a Guatemalou. Na to pozor.

  • Kdy :Nejlépe se do Nikaraguy vyráží v období od listopadu do dubna, kdy přichází suchá sezóna a cestování je nejjednodušší. Pacifická strana je v tu dobu slunečná, horká a ideální na sopky i surfové pláže. Karibik si ale jede vlastní rytmus, je divočejší, vlhčí a trochu nepředvídatelný po celý rok. Ve vnitrozemí a horách je klima příjemnější, zatímco džungle zůstává zelená, těžká a vlhká prakticky pořád. Od května do října přicházejí deště, které zemi krásně promění, ale zároveň zpomalí cestování a často zamíchají plány.

Kolem je Nicaragua, takže…

  • Jazyk:
    Úředním jazykem je španělština. Ve větších městech a turistických oblastech se občas domluvíte anglicky, ale mimo ně počítejte prakticky jen se španělštinou. Na karibském pobřeží se navíc mluví i kreolskou angličtinou.
  • Měna:
    Nicaragua je v tomhle jednoduchá. Oficiální měnou je nikaragujská córdoba (NIO), ale americké dolary jsou široce přijímané, zejména v turistických oblastech. Často můžete platit v dolarech nebo si je rovnou vybrat z bankomatu.
  • Kreditní karty a bankomaty:
    Nikaragua je z velké části hotovostní ekonomika. Kartou zaplatíte ve větších hotelech, restauracích nebo supermarketech, ale jinde ne. Bankomaty jsou ve větších městech (Managua, León, Granada), mimo ně je jich výrazně méně – vždy je dobré mít u sebe hotovost, ideálně i menší bankovky.
  • Zástrčky:
    Zástrčky jsou typu A a B (stejné jako v USA). Standardní napětí je 120 V a frekvence 60 Hz.
  • Mobilní služby a data:
    Signál a data fungují dobře ve městech a turistických oblastech, ale mimo ně (hlavně v horách, džungli nebo na karibském pobřeží) je pokrytí slabé nebo žádné. Hlavní operátoři jsou Claro a Tigo. Předplacenou SIM kartu koupíte snadno ve městech i na letišti, ale stejně jako jinde bývá na letišti dražší.
Ometepe

Ubytování, jídlo a obecně ceny

Nikaragua je levnější, než byste možná čekali, ale rozhodně ne úplně za hubičku. Pořád patří mezi dostupnější země Střední Ameriky, jen v turistických oblastech umí ceny občas překvapit. Hodně záleží na stylu cestování – low-cost tu funguje snadno, ale jakmile si začnete dopřávat víc pohodlí, rozpočet rychle roste.

Doprava

Jediný menší „hell“ dopravy v Nikaragui je fakt, že se tu jezdí pomalu prakticky všude, často kolem 50 km/h. Člověk se tak musí připravit na opravdový slow travel, kde vzdálenost neznamená čas a všechno trvá o něco déle.

  • Auto
    Půjčení auta dává velký smysl, pokud chcete svobodu. Hlavní tahy mezi městy jako Managua, León nebo Granada jsou ve velmi dobrém stavu. Menší silnice pak bývají často v překvapivě dobré kondici, mnohdy s povrchem ze zámkové dlažby místo asfaltu. Díky tomu je auto často nejefektivnější způsob dopravy a zároveň nejlepší cesta, jak se dostat i do odlehlejších míst. V horách a opravdu odlehlých oblastech se ale může povrch změnit v prach nebo bahno, zvlášť po dešti. Řízení je jinak v pohodě, jen počítejte s pomalejším tempem a občasným chaosem.
  • Chicken busy & colectivo
    Nejlevnější a nejautentičtější způsob dopravy. Staré americké školní autobusy jezdí skoro všude, ale jsou pomalé, plné a bez pevného jízdního řádu. Colectivos, tedy minivany, jsou o něco rychlejší a pohodlnější, ale pořád je to spíš o trpělivosti než komfortu.
  • Loď
    Na některá místa se jinak než po vodě nedostanete. Typicky ostrov Ometepe s trajektem ze San Jorge nebo odlehlejší oblasti na jihovýchodě. Plavba ze San Carlos do El Castillo a dál směrem k San Juan del Norte patří k těm pomalejším, ale o to silnějším zážitkům.
  • Stopování
    Stopování funguje překvapivě dobře, hlavně mimo hlavní trasy. Klíčová je ale komunikace, bez základní španělštiny se téměř neobejdete. Místní jsou otevření a často zastaví, ale všechno stojí na domluvě a vaší schopnosti se dorozumět.

Nikaragua není o jednom „must-see“ místě, ale o celé mozaice zážitků. Každý kout země nabízí něco jiného . Od aktivních sopek přes koloniální města až po zapomenuté stavby uprostřed džungle. A v Nice často víc než jinde platí, že ty nejzajímavější momenty přicházejí mimo plán, někde mezi tím.

Vulkán Telica

Jedna z nejživějších sopek v zemi, kde se dostanete až na okraj kráteru a slyšíte ji doslova dýchat. Přenocování nahoře je silný zážitek. Vítr, tich s duněním jako podtextem a pocit, že jste hodně daleko od všeho.

Matagalpa

Zelené hory a kávové plantáže dávají tomuhle regionu úplně jinou atmosféru než zbytku země. Je to místo na zpomalení, mlhu, déšť a dlouhé rozhovory u silné kávy.

Rio San Juan

Řeka, která určuje tempo všeho kolem. Plavba mezi San Carlos a El Castillo je návrat v čase, kde se věci dějí pomalu a bez spěchu.

Volcano boarding

Sjet aktivní sopku na prkně zní jako šílený nápad. A přesně takový taky je. Prach, rychlost a smích, který se nedá moc kontrolovat.

Canta Gallo

Tajemné místo na úplném okraji mapy, kde už končí silnice a začíná jiný svět. Oblast spojená s komunitou Rama má zvláštní, těžko popsatelnou atmosféru, která ve vás zůstane.

Leon

Drsnější, živější a víc „real“ než zbytek Nikaraguy. Koloniální architektura, revoluční historie a energie, která vás buď chytí, nebo vůbec.

Granada

Barevná, klidnější a víc uhlazená než León. Ideální na první seznámení se zemí – koloniální domy, kavárny a pomalejší tempo.

Ometepe

Ostrov uprostřed jezera tvořený dvěma sopkami. Místo, kde se snadno ztratíte na pár dní mezi pralesem, výhledy a pomalým rytmem života.

Indio Maiz

Jedna z nejdivočejších oblastí Nikaraguy, kde džungle opravdu začíná být džunglí. Ticho, vlhko a pocit, že jste hostem v něčem mnohem větším.

Jiquilillo

Zapomenutá pláž na severu, kde se nic moc neděje. A právě v tom je její kouzlo. Dlouhé prázdné pobřeží, vítr a pocit, že jste úplně mimo hlavní proud.

Ubytování, stravování a vibe

  • Ubytování..
    .. je jednoduché, ale většinou čisté a funkční. Backpackers scéna tu funguje dobře (hlavně León, Granada, Ometepe, San Juan del Sur), ale jakmile sjedete mimo hlavní trasy, standard rychle klesá – a to je vlastně součást zážitku. Mimo tyhle oblasti je nabídka pořád překvapivě široká, jen je potřeba trochu hledat. V džungli se pak pravidla mění úplně a často končíte v hamace s moskytiérou, což je spíš zážitek než komfort.
  • Jídlo
    ..je jednoduché a syté . Klasicky je to gallo pinto (rýže s fazolemi..snídaně, oběd, večeře..), smažené plantainy nebo chipsy z nich, smažený sýr, k tomu kuře nebo hovězí. Žádná velká gastronomie, ale funguje to. Nejlépe se najíte v malých místních „comedor“ nebo na trzích. U moře, kolem jezera Nicaragua a v oblasti Rio San Juan se pak často objevují ryby, které patří k tomu lepšímu, co místní kuchyně nabízí.
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Rum Nicaragua
Rum Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Káva - Nicaragua
Káva - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua
Jídlo - Nicaragua

A pak jsou tu tři věci, které si zaslouží vlastní kapitolu:

  • Rum
    Rum je v Nice všude a je dobrý ( i když ne tak super jako v Panamě). Nejznámější a vlastně skoro všude  koupíte Flor de Caña. Rim se často pije v drinku Coco Loco. To je směs rumu, kokosové vody a někdy i dužiny, často podávaná přímo v kokosu ( finální poměr tak 1:1). A co je bizár, tak je ‚běžné, že se rum prodává v 1,5l PETkách.
  • Káva
    Nica produkuje skvělou kávu, hlavně v oblastech jako Matagalpa nebo Jinotega. Fakt skvělou, já osobně jsme si na ní dost ujížděl 🙂
  • Doutníky
    Nica je jedním z největších producentů doutníků na světě a kvalita je opravdu vysoká. Oblasti jako Estelí jsou proslulé výrobou a pokud vás to aspoň trochu zajímá, stojí za to navštívit místní fabriku nebo malou rodinnou výrobu. Doutníky jsou tu výrazně levnější než v Evropě a často mnohem autentičtější . Žádný suvenýr, ale skutečné řemeslo.
Volcano Telica, Nicaragua

¡Así que vámonos y nos vemos en Nicaragua!

Views: 39

23 března, 2026 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
Francouzská Guyana
Francouzská GuyanaPRUVODCE

Francouzská Guyana: kde džungle šeptá 3x

by Petr Hingar 12 května, 2025
written by Petr Hingar
Co je Francouzská Guyana? Déšť, džungle, karneval, věznice, hamaka a rum. Země, kde plán neplatí a příroda určuje tempo. Každý den je jiný než včera, nic se neděje podle jízdního řádu – a přesto všechno dává smysl.
KDY JET

Nejlepší období je srpen až listopad, kdy prší nejmíň. Krátké suché období bývá i v únoru a březnu – ale nemusí dorazit. Dešťová sezóna trvá skoro půl roku, ale i tehdy se dá cestovat – jen pomaleji a vlhčeji.

NA JAK DLOUHO ?

Týden je naprosté minimum, ale opravdový smysl dává 10 až 21 dní. Všechno je daleko, pomalé a bez auta se prakticky nepohnete. Čím víc času si dáte, tím víc vás Guyana pustí dál.

DENÍ ROZPOČET

Je to dražší než čekáš – běžně o 30 % víc než v kontinentální Francii. Levné jsou trhy, ovoce a rum, ale auto, jídlo a ubytování zabolí.  Dá se to uhrát s hamakou a karbety, ale lowcost to není.

VÍZA

Vstup sem je simple,  přeci jenom, je to Francie a EU. Platí ale trochu jiná pravidla vstup – ideální je platný pas, občanka nemusí stačit vždy. A pozor! je povinost očkování na žlutou zimnici.

JAK DO FRANCOUZSKÉ GUYANY

Nejjednodušší cesta vede z Paříže – přímým letem do Cayenne. Letenky nejsou nejlevnější, ale funguje to spolehlivě. Ze Surinamu a Brazílie se dá přejet pozemní hranice, ale tam už to chce trpělivost.

CESTOVÁNÍ PO GUYANĚ

Bez auta to nejde – veřejná doprava prakticky není a stopování dost nefunguje. Nejlepší volba je SUV protože mimo hlavní silnice končí asfalt rychle. Auto znamená svobodu – a tu v Guyaně potřebujete.

Francouzská Guyana

Jak se dostat do Francouzské Guyany

Do Francouzské Guyany se nejčastěji létá z Paříže – přímý let s Air France nebo Air Caraïbes trvá přibližně 8–9 hodin. Letadla přistávají v Cayenne – Félix Eboué Airport, zhruba 15 km od hlavního města.
Letenky nejsou zrovna levné a vyplatí se hlídat akce – cena zpáteční letenky se většinou pohybuje mezi 18–28 000 Kč. Ale dá se sehnat i kolem 10 000 Kč

Z okolních zemí (Surinam, Brazílie) se dá do Guyany dostat i po zemi nebo lodí – přes hraniční přechody v Saint-Laurent-du-Maroni (Surinam) nebo u řeky Oyapock (Brazílie), ale na to je třeba počítat s vízy a pomalejší logistikou.

Kdy jet?

Na fotkách Guyana vypadá jako tropický ráj, ale realita je… vlhčí. Počasí ve Francouzské Guyaně určuje džungle a Atlantik.

  • Období dešťů: od prosince do července (nejvíc prší duben–červen)

  • Krátké suché období: únor–březen (ale nemusí dorazit – třeba mne tedy rozhodně nedorazilo)

  • Delší suché období: srpen až listopad – nejlepší čas na cesty

I v „suchu“ ale čekej přeháňky. Deštník nenos, stejně nepomůže. Lepší je nepromokavý batoh a nastavení na mód “ pohoda“.

Jak se pohybovat po Guyaně?

Auto je základ. Bez něj se v Guyaně moc daleko nedostanete. Hromadná doprava v podstatě neexistuje, stopování není běžné a některé oblasti jsou přístupné jen lodí nebo letadlem. Silnice mezi hlavními městy jsou v překvapivě dobrém stavu, ale jakmile sjedeš z asfaltu, začíná bahno, brody a prales.

Auto doporučujeme s vyšším podvozkem  – zvlášť pokud chcete objevovat méně dostupná místa jako Cacao, Petit-Saut nebo přístup k řekám. Ale na druhou stranu. I malá Kia to se mnou zvládla.

Půjčovny najdete v Cayenne i Saint-Laurentu, ale ceny nejsou zrovna nízké. Přesto se to vyplatí – mobilita = svoboda.

A ještě jedno doplnění, a to -co džungle?

Džungle není nebezpečná, pokud ji respektuješ. Vezmi si repelent, moskytiéru a radši počítej s tím, že budeš celý čas vlhký, zablácený a zpocený. Není to rizikové prostředí, ale vyžaduje přípravu, klid a pokoru. A hlavně – nic v ní nespěchá, tak to nedělej ani ty.

Francouzská Guyana - Îles du Salut

A jak je to s cenama

Francouzská Guyana je dražší než byste čekali. I když se může zdát jako zapomenutý kout světa, pořád je to zámořská Francie – a ceny tomu odpovídají. Ve skutečnosti jsou o 20–30 % vyšší než v kontinentální Francii.

  • Ubytování

    • v karbetech: 10–25 € za noc

    • v levných hotelech: 60 € výše
  • Půjčení auta: od 50–70 € denně  – 4×4 se vyplatí, ale jde to i bez něj. Ostatně,  mě vozila malá Kia 😀

  • Jídlo: tržní oběd za 10–15 €, restaurace od 20 € výš

  • Vstupy a aktivity: většina přírody je zdarma, ale lodě, vstupy na ostrovy nebo s průvodcem už stojí víc (třeba na Ostrovy Spásy je cena za  loď 45EUR)

  • Letenka z Evropy: 14–28 000 Kč, ale dá se z ČR po linii – PRG- Paříž, Paříž – Cayenne sehnat v sezóne za cca 1Ok celkem

  • Rum, ovoce, trhy: levnější a příjemnější kapitola rozpočtu

Nejlevněji cestuješ s hamakou a vlastní výbavou, ale pořád to nebude lowcost dovolená.

Francouzská Guyana - Petit Saut

A nakonec pár tipů na ubytování, jídlo a další zajímavosti a tipy

Výlety

  • promaritimeguyane.fr

Ubytování

  • Centre Amérindien Kalawachi
  • Le Parakwa
  • Kali’na Tapala+
  • Chez Oumar
  • Couleurs îsles

Jídlo

  • Cayenne – Au Naturel Juice (Marché Central de Cayenne)
  • Cayenne -Dragon du sud (Marché Central de Cayenne)
  • Iracoubo – Cafe la pause
  • Saint-Laurent-du-Maroni – La Maison de Café
  • Marché fruits et légumes Cacao

Views: 71

12 května, 2025 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
Francouzská Guyana
Francouzská Guyana

Francouzská Guyana – mezi monzunem, džunglí a (ztracenou) historií

by Petr Hingar 2 dubna, 2025
written by Petr Hingar

Když se řekne Francouzská Guyana, většina lidí jen pokrčí rameny. Někdo možná slyšel příběh Henriho Charrièra, známého jako Motýlek., jiný odpoví ve stylu: „něco v Jižní Americe, někde vedle Surinamu, ne?“ Realita je ale daleko barevnější – i temnější. Tahle zámořská část Francie je divoká, nezkrotná, plná kontrastů a překvapení.

A já se tam v březnu 2025 vydal. V období sucha, které… se nekonalo.

Guyane_map

Když se bavíme o tropech, tak většině naskočí obrázek bílých pláží, průzračného moře a kokosových palem. Jenže jaká je Francouzská Guyana v reálu? Jiná, je to trochu jiný příběh.  Pobřeží lemují nekonečné mangrovy a bahnité mělčiny. Moře má kalnou hnědošedou barvu, obří řeky jako Maroni, Oyapock nebo Approuague do něj totiž splachují tuny hlíny z pralesa. Pláže tu skoro nejsou, a když už, tak rozhodně ne na opalování. Francouzská Guyana není prostě destinace nádherných pláží.  Ale pokud někdo jako já hledá  džungli, syrovost a atmosféru, Guyana ho dostane.

Dál od moře, ve  vnitrozemí, totiž  začíná jiný svět. Deštný prales bez konce, vlhkost, co vleze pod kůži, a ticho, které není tiché – jen plné jiných zvuků. Život je tu všude: v korunách stromů, pod nohama, ve vodě.

A co infrastruktura a ceny? Jak to tady je? Tak začneme hned u spaní. Vzhledem k cenám to tu  není o hotelech či hostelech. Většinu noci jsem strávil v tzv. carbetech – jednoduchých otevřených přístřešcích v džungli nebo u vody, kde jsem si zavěsil hamaku s moskytiérou a doufal, že pršet bude jen venku.

A doprava? Stopování tu je prakticky nereálné a hromadná doprava? Tak ta také ne. Aby se dalo cestovat nezávisle a skutečně se dostat tam, kam chci, půjčuji si auto. Jinak to v Francouzská Guyaně nedává smysl. 

A ještě něco málo k cenám. I když to vypadá jako vzdálená periferie Francie, ceny tu jsou překvapivě vysoké – klidně o 30 % vyšší než v kontinentální Francii. Ale zase, na trzích ovoce a zeleninu koupíte poměrně levně, bagety také drahé nejsou a pak tu je pravé a levné hmongské Pho, Nem a Coconut cafe. 

Měl jsem plán. Dostat se po řece Maroni až do vnitrozemí, spát v hamace uprostřed džungle, zaletět do vesnice Saül hluboko v pralese. Jenže tropy si psaly vlastní scénář – pršelo, Maroni se vylila, cesty zmizely. A let do Saül? Zapomeň. Letenky se tam nedají koupit online, funguje jen rezervace přes místní agenturu. Ale i ta varianta padla – místa v letadle byla vyhrazena pro indiány, kteří potřebovali zpět do svých komunit. Tak jsem z plánů uvařil novou trasu. Improvizovanou, ale o to silnější.

Cayenne – tanec a rytmus na úvod

Přistání v Cayenne mě hodilo rovnou do víru karnevalu. Masky, bubny, barvy, pot, rytmus. Místní karneval není turistická atrakce – je to život. Ideální rozcvička před cestou dál.

Saint-Laurent-du-Maroni – řeka, rum a minulost

S dalším dnem mířím dál na západ, až ke hranici se Surinamem – do Saint-Laurent-du-Maroni. Město, které jako by zpomalilo čas. Vzduch je těžký, řeka Maroni líná a prales všude kolem. Po příjezdu mířím do místní destilérky, kde voní cukrová třtina a dřevo. Rum, který tu vyrábějí, je silný a syrový. Přesně jako krajina, která se s nikým nemaže. Noc trávím v carbetu u řeky, v hamace s moskytiérou.

Ráno mě budí zpěv ptáků a vlhkost, která tu není výjimkou, ale standardem. Vydávám se ještě dál podél řeky do Apatou – vesnice na břehu Maroni a přesto uprostřed džungle. Tady není prales za městem. On je v něm.

Vracíme se zpátky do Saint-Laurentu. Není to jen ospalé hraniční město u vody – nese v sobě i stíny historie. Bývalo to hlavní vstupní místo pro trestance, které Francie posílala do Guyany. Každý, kdo měl skončit na galejích, prošel Camp de la Transportation. Betonové cely, železné dveře, dusné tropické vedro. Místo, kde i dnes projede člověkem mráz. A večer? Večer se město znovu probouzí – je karneval. Ale jiný než v Cayenne. Syrovější, opravdovější. Davy v ulicích, hudba, která nikdy nekončí, masky, které nejsou hezké, ale silné. Lidé tančí. Možná na zapomnění. Možná jako odpuštění. A já? Snažím se to všechno vstřebat. Město, které nejde jen navštívit. Musíš ho nechat projít pod kůži.

Petit-Saut – zatopený prales

Petit-Saut nebyl v plánu. Objevil se až ve chvíli, kdy mi záplavy zrušily výpravu po řece Maroni a let do Saül. Jenže právě tyhle dny často přinesou nejvíc. Přehrada z devadesátých let zatopila stovky kilometrů amazonského pralesa a vytvořila temné jezero plné mrtvých stromů. Krajina jako po tiché apokalypse – bez výbuchu, jen s dlouhým tichem.

Kajak klouže mezi šedými pahýly stromů, voda je klidná, tichá, hluboká. Jsem tu sám – jen já a zvuky, které nejsou úplně z tohoto světa. Občas pták, občas šplouchnutí, občas jen klid. Pod hladinou spí prales, který nezmizel, jen změnil podobu. Když se večer vracím do carbetu, jsem spálený, utahaný, ale mentálně odpočinutý. Nebyl to adrenalin. Byl to zážitek ticha, přírody a místa, které jsem vůbec nehledal – a přesto našel. Večer si dávám místní rum s kolou a je mi fajn.

Cacao – déšť, džungle a vietnamská polévka

Po dnech strávených na západě se vracím zpět na východ – do vesnice jménem Cacao. Na mapě nenápadné místo, ale jakmile tam dorazíš, pochopíš, že právě sem jsi měl přijet. Vesnice Hmongů, přesídlených z Laosu a Vietnamu, je plná zeleně, života a vůní. První den vyrážím na trek k vyhlídce Sentier de la Savane-roche Virginie – dusno, pot, kluzké kameny. Ale odměnou je výhled na nekonečný oceán pralesa. Stojím sám, v tichu, jen s větrem a potem v očích.

Druhý den už je jiný kalibr: Sentier Molokoï – nejdelší značený trek v celé Guyaně. A opět se potvrzuje, že já si umím vybrat počasí – od začátku do konce prší. Osmnáct kilometrů pralesem, v bahně, po kořenech, přes vývraty. Nahoru, dolů, brodím stoupající potoky. Jdu pomalu, promočený. Není to výkon, který se měří. Je to setkání s něčím větším, co tě přetvoří. Když po osmi hodinách vylézám zpátky na silnici, jsem zničený. Ale zároveň úplně klidný. Džungle mi něco vzala – a něco nechala.

Třetí den přichází odměna. Nedělní trh. Vesnice ožije – proud barev, chutí, vůní. Rambutany, papáji, mangostany, okra… a mezi tím vším vietnamská Pho, smažené nudle, silná káva s kondenzovaným mlékem. Lidé posedávají u plastových stolků, smějí se, vaří, nikam nespěchají. Cacao není místo, kam jedeš něco „vidět“. Je to místo, kde prostě jen jsi. A to úplně stačí.

Kourou a Ostrovy spásy – rakety, galeje a tyrkysové ticho

Z Cacaa se přesouvám do Kourou – města se dvěma tvářemi. Ta první míří k nebi: z místního kosmodromu startují evropské rakety Ariane, Sojuz a Vega. Všechno je tu precizní, technické, budoucí. Pokud máš štěstí, můžeš sledovat start. Měl jsme to v plánu, neplánovaně. Ale osud zasáhl a let se zrušil 30 minut před startem. Ale stejně, já jsem přijel kvůli druhé tváři Kourou – ta, která se dívá zpátky.

Z přístavu vyrážím katamaránem na Îles du Salut – Ostrovy spásy. Název zní jako tropický ráj, ale realita je jiná. Tři ostrovy – Île Royale, Île Saint-Joseph a Ďáblův ostrov – tvořily jádro trestanecké kolonie. Na první pohled vypadají idylicky: palmy, moře, šumění větru. Ale mezi tím – zbytky věznic, rezavé mříže, zdi zarostlé liánami. Île Royale působí téměř poklidně, ale jakmile vstoupím do starých cel, atmosféra se změní. A na Île Saint-Joseph, kde bývala samotka? Tam ticho vibruje. Malá cela bez světla, bez zvuku. Jen vítr a moře. Dívám se dovnitř a je mi úzko.

Nejtemnější je však Île du Diable, Ďáblův ostrov. Nepřístupný, obklopený silnými proudy, viditelný jen z dálky. Právě tady byl vězněn kapitán Dreyfus. A možná právě proto stačí pohled – nemusím tam vstoupit, abych cítil, co ten ostrov znamená. Když se večer vracím zpět do Kourou, děti skáčou do vody, turisté si dávají pivo. Ale mně se to všechno ještě točí v hlavě. Ostrovy spásy nejsou krásné. Jsou silné. A neodpouštějí rychlé prohlídky.

Cayenne – trh, vítr a konečná stanice?…kdo ví..

Z ostrovů se vracím zpátky tam, kde to celé začalo – do Cayenne. Tentokrát bez karnevalu, bez masek, jen obyčejné město. Cítím, že už ho vnímám jinak. Jako by všechno, co jsem zažil, dalo Cayenne jiný obrys. Už to není vstupní brána. Je to poslední stránka.

Stíhám středeční trh. Větší, hlučnější a chaotičtější než ten v Cacau. Všechny kultury Guyany tu žijí vedle sebe – kreolské koření, čínské nudle, vietnamská zelenina, rybáři s úlovky a hudba z repráků. Je to šum, který nemá řád, ale přesto dává smysl. Chvíli jen stojím a pozoruju. A i když se kolem všechno hýbe, cítím v sobě klid.

A závěrem…

Francouzská Guyana je těžká země na cestování. Ne kvůli nebezpečí, ale kvůli nečekanému – počasí, vzdálenostem, infrastruktuře, tempu, které si určuje sama. Nedá se projet rychle. Nedá se „dát“. Musíš ji brát takovou, jaká je – vlhká, zarostlá, trochu náladová a absolutně nevyzpytatelná. Ale když to uděláš, vrátí ti to po svém. Možná ne hned, ale o to silněji.

A co jsem si přivezl domů? Láhve místního rumu a tropické ovoce. Moje klasika. A k tomu hodně vzpomínek, co se nedají zabalit ani vyfotit. Jen nosit v sobě. Pomalu. Po guyansku. A které ti nedají spát, než se tam znovu vrátíš.



Tak uvidíme.

Views: 68

2 dubna, 2025 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
ArménieDominikaIndiePanamaSao Tome a PrincipeTipyÚvahy kolem cestování

5 nejlepších míst, kam cestovat v roce 2025

by Petr Hingar 2 ledna, 2025
written by Petr Hingar

Vybrat pro vás ty nejlepší země a místa, kam vyrazit v roce 2025, nebylo vůbec jednoduché. Pokud jste na tom stejně jako já, pohání vás touha objevovat svět, obdivovat jeho rozmanitost a žít pro zážitky. Každý nový rok přináší příležitost začít s čistým štítem a naplánovat si dobrodružství, která vás zcela pohltí.

A rok 2025 není výjimkou. Ale kde vlastně začít? Ať už váš pas zdobí razítka z mnoha míst, nebo se teprve chystáte na svojí první velkou cestu, tento seznam vám nabídne inspiraci, která vás zavede daleko za obzor.

Například můžete zamířit na Dominiku, karibský ráj plný přírodních krás, kde vás čeká Boiling Lake, Waitukubuli National Trail nebo šnorchlování v Champagne Reef. Pokud vás láká Střední Amerika, Panama nabízí ikonický Panamský průplav, historickou čtvrť Casco Viejo a tropické ostrovy San Blas. Milovníky exotiky uchvátí Svatý Tomáš a Princův ostrov, kde se můžete projít po pláži Praia Banana nebo obdivovat dramatické Pico Cão Grande. V Indii vás Karnátaka okouzlí historickým městem Hampi, zapsaným na seznamu UNESCO, a čajovými plantážemi v Coorgu. A pokud vás láká Evropa s nádechem historie, Arménie vás zaujme kláštery Tatev a Sevanavank, nádhernou přírodou a výhledem na horu Ararat z Jerevanu.

Která z těchto destinací bude tedy letos tou vaší?

Dominika

Dominika je ostrovem přírody, kde si Karibik zachoval svou divokou a autentickou tvář. Od impozantního Boiling Lake až po Waitukubuli National Trail, který vás provede dechberoucími scenériemi, nabízí nekonečné dobrodružství. Majestátní vodopády Trafalgar Falls jsou snadno přístupné a patří k ikonám ostrova, zatímco Champagne Pool vás okouzlí bublajícími podmořskými prameny, které vytvářejí pocit koupání v šampaňském.

Dominika je místem, kde historie Karibů ožívá v místní kultuře a tradicích. Ať už se ponoříte do průzračných vod, vydáte se na trek sopečnou krajinou, nebo jen budete naslouchat zvukům deštného pralesa, tento ostrov vás pohltí svou jedinečnou atmosférou a nezkrotnou krásou.

Waitukubuli National Trail, segment 8

Batibou Bay

Soufriere

Mosquito Mountain

Trafalgar Falls

Valley Of Desolation

Batibou beach

Indian river

Roseau

Emerald Pool

Sari Sari Falls

Dominika

Highlights

01- Projděte se k Boiling Lake, druhému největšímu vroucímu jezeru na světě. Trek vás provede dramatickou krajinou a odmění dechberoucím výhledem.

02 – Vydejte se na Waitukubuli National Trail, nejdelší trek celého Karibiku, která vás zavede od horských vrcholů až k malebnému pobřeží.

03 – Navštivte Trafalgar Falls, majestátní dvojici vodopádů, které jsou ikonou Dominiky. Snadná dostupnost a nádherné okolí je dělají ideální zastávkou.

 

04 – Zažijte Champagne Reef, kde bublající podvodní prameny vytvářejí jedinečný šampaňský efekt. Ideální místo pro šnorchlování nebo potápění.

05 – Vyplujte po Indian River, klidné a tajemné řece, která vás zavede do hlubin mangrovového lesa plného přírody a ticha.

06 –Odpočiňte si na Batibou Beach, nejkrásnější pláží Dominiky. Bílý písek, azurová voda a klidné prostředí vás okamžitě přenesou do tropického ráje.

Pokračujte v objevování

    • Dominika: země, kam se (moc) nelétá a neplave
    • Waitukubuli National Trail: nejdelší trek Karibiku
    • Dominika: nejzapomenutější perla Karibiku
    • Karibik 2024: top 5 míst a aktivit
    • „Všechny“ rumy světa, aneb…

Svatý Tomáš a Princův ostrov

Svatý Tomáš a Princův ostrov, dvě perly v Guinejském zálivu, jsou jednou z nejméně objevených destinací světa. Tento malý stát nabízí úchvatnou kombinaci divoké přírody, koloniální historie a klidné atmosféry, kde se zdá, že se čas zastavil. Od sopečných vrcholů pokrytých džunglí až po opuštěné pláže s bílým pískem – každý kout těchto ostrovů překvapí svou krásou. Vydejte se do Parque Natural Obô, kde vás čekají husté deštné pralesy a dramatické scenérie. Obdivujte jedinečný tvar Pico Cão Grande, který se tyčí nad krajinou, nebo prozkoumejte pláže ostrova Príncipe, kde vládne naprostý klid. V hlavním městě São Tomé se ponořte do atmosféry koloniální minulosti a ochutnejte čerstvou kávu a kakao, které patří k nejlepším na světě.

Svatý Tomáš a Princův ostrov nejsou snadným cílem – doprava je omezená a životní tempo pomalé. Ale to je právě jejich kouzlo. Tato místa nabízejí únik od hektického světa a autentický zážitek, který jinde nenajdete. Přijeďte objevit zemi, kde se tradice a příroda propojují do jedinečného příběhu, který vás okouzlí a inspiruje

Pico Cão Grande

Boca de Inferno

Roça Agostinho Neto

Stará tržnice, Sao Tome

Lagoa Azul

Praia Jalé

Praia da Ribeira Palma

Neves

dům v Ngê D'ai êê

Praia Pesqueira, ostrov Rolas

Cascata de Praia Pesqueira

praia Grande - praní v moři

palác guvernéra (dnes pošta), Sao Tome

Highlights

01 – Prozkoumejte Parque Natural Obô, který ukrývá deštné pralesy, vodopády a neuvěřitelnou biodiverzitu. Ideální místo pro milovníky treků a divoké přírody.

02 – Vydejte se k ikonickému Pico Cão Grande, dramatické sopečné skále, která se tyčí nad okolní krajinou. Skvělý cíl pro fotografy i dobrodruhy.

03 – Navštivte město São Tomé, hlavní město ostrova, kde vás okouzlí koloniální architektura, živé trhy a autentická atmosféra každodenního života.

 

04 – Odpočiňte si na plážích ostrova Príncipe, kde vás obklopí klid, bílý písek a azurové vody. Tento ostrov je skutečným rájem pro ty, kdo hledají únik od světa.

05 – Objevte ostrov Rolas, kde můžete stát na rovníku a zažít jedinečný pocit být na severní i jižní polokouli zároveň. A pak tu jsou nádherné a opuštěné pláže.

06 – Prozkoumejte opuštěné plantáže a vesnice, které vyprávějí příběh koloniální minulosti. Místa jako Roça Água Izé vám přiblíží historii a kulturu ostrova.

Pokračujte v objevování

    • São Tomé e Príncipe – místo, na které svět zapoměl
    • São Tomé & Príncipe: vlastně jen pár dní na cestě

Panama

Panama je zemí kontrastů, která spojuje moderní svět s divokou přírodou. Od slavného Panamského průplavu až po Coiba Marine Park. Prozkoumejte El Valle de Antón, klidné městečko v kráteru sopky, nebo vyrazte na ostrovy Bocas del Toro, kde vás čekají bílé pláže, tyrkysové vody a karibská pohoda. V Boquete, ukrytém mezi horami, si vychutnejte jedinečnou kávu světové kvality a vydejte se na treky do okolní přírody. Milovníci rumu by neměli vynechat možnost ochutnat místní značky, které patří k nejlepším v Karibiku. A pokud jste surfaři, Panama nabízí nekonečné možnosti od vln na pacifickém pobřeží až po klidnější vody Karibiku.

Cascada Kiki

Isla Zapatilla

Ciudad de Panamá

Cerro La Silla

Caffe Coca Cola, Casco Viejo

Indiáni v oblasti Ngäbe-Buglé

El Salto Las Palmas

Isla Coiba

Rio San Juan, Calobre

Puente de las Américas

Highlights

01 – Projděte se historickou čtvrtí Casco Viejo v Panama City, kde se koloniální architektura mísí s moderním stylem. Objevte skvělé restaurace, bary a zapomenuté příběhy na každém rohu.

02 – Prozkoumejte Coiba Marine Park a odhalte podmořský svět plný korálů, žraloků a mořských želv, nebo si užijte klid na odlehlých plážích.

03 – Objevte vodopád Kiki, skrytý klenot uprostřed bujné panenské přírody. Ideální místo pro osvěžující koupel a chvíle klidu mimo turistické trasy.

 

04 – Vydejte se na trek k vulkánu Barú, nejvyššímu bodu Panamy. Za jasného dne můžete z vrcholu spatřit oba oceány – Pacifik i Atlantik. Ideální výzva pro milovníky přírody a výšek.

05- Navštivte Panamský průplav, jednu z největších technických staveb světa. V Gamboa ledujte, jak obří lodě proplouvají touto ikonickou vodní cestou.

06 – Trekujte v kouzelném údolí Valle de Antón, vulkanické kaldeře obklopené horami. Užijte si termální prameny, vodopády a úžasné západy a východy slunce.

Pokračujte v objevování

  • Panama: země spojující Ameriky
  • Panama známá i neznámá, aneb..
  • Panama: z jihu na sever, od Tichého oceánu ke Karibiku, před kanál a zpět
  • „Všechny“ rumy světa, aneb…
  • Panama: káva ze samé špičky gurmánského žebříčku

Arménie

Arménie, země s jednou z nejstarších a nejtragičtějších historií světa, uchvátí svou bohatou kulturou, nádhernými památkami a divokou přírodou. Je to místo, kde se kláštery tyčí na skalnatých vrcholcích, hory vyprávějí příběhy a místní obyvatelé vás přivítají s neuvěřitelnou pohostinností. Najdete tu skoro všechno – kláštery jako třeba klášter Noravank ukrytý v rudých skalách, majestátní horu Ararat nebo město Vanadzor, kde se prolíná historie s klidem přírody, jezero Sevan, hluboké kaňony nebo tradiční trhy v Jerevanu.

Není to země jednoduchých cest – silnice mohou být výzvou, doprava pomalá a jazyková bariéra překážkou (tedy pokud nemluvíte rusky). Ale, nebo možná přesto. Arménie je místem, kde se historie a příroda setkávají v dokonalé harmonii a kde každý krok odhaluje nové příběhy. Přijeďte zažít tuto jedinečnou zemi, která vás okouzlí a inspiruje.

Ararat

Klášter Noravank

Cesta mezi jezerem Azat a Garni

památník Zoravara Andranika, Jerevan

pohled na Ararat přes Chor Virap

sídliště ve Vanadzoru

Muzeum bratří Mikoyanů, Alaverdi

Vanadzor Thermal Power Station

Ararat

Chrám Sanahin

Orbelian Caravanserai

Chrám v Garni

Gandtaqar

okolí jezera Sevan

Jezero Azat

Highlights

01 – Projděte se ulicemi Jerevanu, kde se historie setkává s moderním životem. Objevte impozantní Kaskády, tradiční trhy a ikonické památky, jako je náměstí Republiky.

02 – Vychutnejte si pohled na horu Ararat, symbol Arménie, který vás uchvátí svou majestátností. Za jasného dne ji můžete spatřit téměř odkudkoli v zemi.

03 – Vydejte se k jezeru Sevan, obklopenému horami. Užijte si pláže, ochutnejte místní rybí speciality a navštivte starobylý klášter Sevanavank.

 

04 – Navštivte město Vanadzor, třetí největší město Arménie. Objevte jeho industriální minulost, blízkost krásné přírody a jedinečný klid, který nabízí.

05 – Objevte klášter Noravank, ukrytý v dramatickém kaňonu. Tato architektonická perla z 13. století je obklopena rudými skalami a nabízí jedinečný pohled na arménskou historii a přírodu.

06 – Projděte se kaňonem Debed a objevte ukrytá místa, jako jsou kláštery Haghpat a Sanahin. Tato oblast vás okouzlí svou přírodou a historií.

Pokračujte v objevování

  • Arménie: (ne)klidná země mezi horami a kláštery

Virupaksha Temple, Hampi

Vijaya Vittala temple, Hampi

Mysore Palace

Nagarahole Tiger Reserve

Hoysaleshwara Temple, belur

Stone Chariot of Hampi

Hoysaleswara Temple - Kámasútra

sušení rýže,  Karnataka

sušení sárí, Virupaksha Temple, Hampi

Srikanteshwara Temple

Srikanteshwara Temple, Nanjangud

žluté krávy při svátku Makara Sankranti

rituály na břehu Kávérí, Srirangapatna

Karnataka

Jižní Indie – Karnataka

Karnataka, stát na jihozápadě Indie, nabízí jedinečnou kombinaci historie, kultury a přírody. Starověká města, úžasné chrámy a rozsáhlé národní parky plné divoké zvěře. Objevte Hampi, kdysi velkolepé hlavní město Vidžajanagarské říše, nebo se ponořte do fascinujících detailů chrámů v Beluru. Vydejte se na safari v Nagarahole Tiger Reserve, kde uvidíte tygry i slony, a užijte si nádherné scenérie západních Ghátů s jejich treky a čajovými plantážemi. A samozřejmě nesmíte vynechat Mysore – město králů a jeho dechberoucí palác.

Karnataka není jen o památkách – je to místo, kde se prolínají tradice a moderní život. Přijeďte a zažijte tuto pestrou a nádhernou část Indie na vlastní kůži.

Highlights

01 – Prozkoumejte město Hampi, starobylé hlavní město Vidžajanagarské říše. Rozlehlé ruiny, obklopené dramatickými skalními útvary, patří k nejúžasnějším archeologickým lokalitám Indie.

02 – Vydejte se do Nagarahole Tiger Reserve, kde můžete na safari spatřit tygry, slony a další divokou zvěř. Tento rezervát je součástí Nilgiri Biosphere Reserve a je rájem pro milovníky přírody.

03 – Navštivte město Mysore, známé svým královským palácem. Tento architektonický klenot je oslnivou ukázkou indicko-saracénského stylu a večer je nádherně osvětlený.

 

 04 – Objevte město Nanjangud, známé svým starověkým chrámem Srikanteshwara, zasvěceným bohu Šivovi. Toto poutní místo je považováno za jedno z nejposvátnějších v Karnatace.

05 – Prozkoumejte chrámy v okolí Beluru, mistrovská díla hoysalaské architektury. Tyto chrámy vás ohromí svými detailními reliéfy a sochařským uměním, které nemá obdoby.

06 – Prozkoumejte západní Gháty, jejichž horská krajina je zapsaná na seznamu UNESCO. Nabízejí nádherné treky, vodopády a čajové i kávové plantáže, které jsou rájem pro dobrodruhy i milovníky přírody.

Pokračujte v objevování

  • Indie: Karnataka – tak trochu neobjevený klenot Indie
  • Indie: Dva světy, aneb odlišná realita severu a jih
  • Indie: jídlo na každém kroku
  • Indie: specifika, realita dopravy, aneb chceš-li poznat duši Indie, cestuj čím to jde..

Views: 60

2 ledna, 2025 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
PanamaÚvahy kolem cestování

Panama známá i neznámá, aneb..

by Petr Hingar 20 srpna, 2024
written by Petr Hingar

Když se řekne Panama, mnohým se vybaví ikonický Panamský průplav, karibské pláže s bílým pískem nebo pulzující energie Panama City. Avšak Panama nabízí mnohem více, než jen tyto turistické symboly. Tento fascinující středoamerický stát je plný skrytých pokladů, které čekají na objevení. Jste připraveni vydat se mimo běžné trasy, pořádně si máknout při trekách v džungli, nebo se prostě jen kochat a relaxovat na zapomenutých místech? Zde je několik míst, která podle mě patří k tomu nejlepšímu, co Panama nabízí.

Cascada Kiki, Ngäbe-Buglé

V odlehlých koutech panamského regionu Ngäbe-Buglé se skrývá jeden z nejméně známých pokladů země – Cascada Kiki. Její izolace a náročný přístup, zahrnující nesnadnou cestu bahnitým a kamenitým terénem a brodění řek, představují opravdovou výzvu, ideální pro dobrodruhy, kteří se nebojí vydat se na vlastní pěst. Počasí zde může být nevyzpytatelné, takže je moudré být připraven na náhlé záplavy nebo změny povětrnostních podmínek, které mohou cestu zkomplikovat, jak jsem sám zjistil při svém prvním pokusu.

Co se může zdát jako překážka, je ve skutečnosti součástí kouzla tohoto místa. Stezka se prudce svažuje dolů hustým pralesem, obklopena zvuky divoké přírody. Pokud budete mít štěstí, zahlédnete mezi stromy kolibříky. Po cestě dolů si  uvědomíte, že stejné převýšení budete muset překonat i při návratu. Ale věřte mi, že to stojí za to. Konec konců, žijeme jen jednou.

Jakmile dorazíte a ocitnete se tváří v tvář 115 metrů vysokému vodopádu, padáte do úžasu. Kiki je monumentální a její surová síla je dechberoucí. Voda, padající z nebes, vytváří impozantní scenérii, která vás vtáhne do světa, kde vládne čistota a divokost přírody.

top 5 míst 2024

Zážitek z návštěvy Kiki jsem si umocnil koupáním v přírodním bazénu pod vodopádem. Obzvláště v období dešťů, kdy je vodopád nejsilnější, je koupání nezapomenutelné. Voda vás obklopuje jako v obří pračce a vše zahaluje závoj vodní tříště. Držel jsem se na kraji, kde je voda klidnější, a kde se odtok plynule napojuje na říčku, což zajišťuje bezpečnější zážitek.

Pro mě osobně je to jedna z nejvíce fascinujících přírodních krás, které jsem kdy viděl. Ať už hledáte adrenalin, nádherné výhledy nebo prostor pro meditaci a relaxaci, Cascada Kiki vám nabídne vše v divokosti a nedotčenosti přírody. Vydejte se na dobrodružství a objevte krásu tohoto magického místa, které vám vezme dech a zanechá pocit úžasu.

Parque Nacional de Isla Coiba

Parque Nacional de Isla Coiba je jednou z nejúchvatnějších a nejzachovalejších přírodních rezervací v Panamě. Tento park se rozkládá kolem ostrova Coiba, největšího ostrova Střední Ameriky, známého svou fascinující historií, zahrnující domorodé kultury, trestanecké kolonie a tajné velrybářské základny. Díky izolaci zůstala příroda téměř nedotčená, a upřímně řečeno, takto musí vypadat ráj.

Dostat se na Isla Coiba je relativně snadné, ale ne levné. Vstup do národního parku je pečlivě regulován, a to jak počtem návštěvníků, tak lodí. Do parku mají povolený přístup pouze lodě s vládní registrací a oprávněním. Cesta trvá téměř dvě hodiny, a už během ní jsme se na ostrovy krásně naladili. Naši cestu totiž zkřížili kosatky, což jsou opravdu nádherná stvoření. Všechna místa zde jsou opravdovým rájem s korálovými útesy plnými života a fascinujícím podmořským světem, který je považován za jeden z nejlepších v celé Střední Americe.

Pokud toužíte zažít nedotčenou přírodu a uniknout z hektického světa, neváhejte investovat do tohoto nezapomenutelného dobrodružství. Za 80 USD se na jeden den ocitnete v opravdovém ráji.

Cerro La Silla

Cerro La Silla, nacházející se poblíž El Valle de Antón, je místo, které by nemělo ujít pozornosti žádného milovníka úchvatných výhledů a dobrodružství. Výstup na vrchol je relativně krátký a nenáročný  a odmění vás úchvatným pohledem na údolí Valle de Antón a okolní krajinu. Západ slunce je zde obzvláště dechberoucí, kdy se nebe zbarví do zlatých tónů a celé okolí je zalité jemným světlem. Na tomto místě pocítíte sílu přírody – stálý vítr a nekonečný horizont ve vás vyvolají pocit klidu a svobody.

Cesta na Cerro La Silla je místy strmá a kamenitá, ale rozhodně stojí za to. Není extrémně náročná, pokud se nerozhodnete vyrazit přímo z Valle, což by znamenalo přidat si dalších osm kilometrů. Většina návštěvníků volí pohodlnější variantu – dojet autem až k meteorologické stanici a odtud se vydat na asi třicetiminutovou procházku na vrchol ke kříži. A i když tu fouká silný vítr, poslední paprsky slunce na vrcholu vytvářejí nezapomenutelnou atmosféru. Pokud se vracíte za tmy, nezapomeňte si vzít baterku. Ne jako já…

Isla Zapatilla

Isla

Zapatilla, součást souostroví Bocas del Toro, připomíná Karibik, jaký mohl vypadat před staletími.  Malý, nedotčený palmový ostrov s oslnivě bílými plážemi, obklopený azurovými vodami Karibského moře, je vzdálený jen hodinu plavby z Isla Colón, hlavního ostrova Bocas del Toro. Po přistání na Isla Zapatilla vás okamžitě pohltí jeho divoká krása, zářivé písečné pláže a průzračná voda. Bez přítomnosti hotelů, restaurací či jakékoliv infrastruktury se ocitnete uprostřed přírody, kde jediným zvukem je šumění moře a šelestění palem. O víkendech může být ostrov živější díky místním, kteří sem vyrážejí na pikniky, ale během týdne si vychutnáte klid a pocit, jako byste se ocitli v jiném čase a místě.

Oblast Bocas del Toro, zahrnující Isla Colón, Isla Bastimento a další ostrovy, nabízí mnoho aktivit pro aktivní cestovatele. Najdete zde nádherné pláže, možnosti trekkingu v úchvatné přírodě, surfování a v hlavním městě souostroví, Bocas, také bary a dlouhé karibské párty.

Lost Waterfalls Trail

Je 8:30 ráno a my se vydáváme na Lost Waterfalls Trail, s nadějí, že nás dnes monzun ušetří. Slunce září a obloha je téměř bez mráčku, což nám poskytuje ideální podmínky pro výlet. Parkujeme u řeky, přecházíme visutý most a začínáme stoupat úvodních 800 metrů do kopce k vstupu. Po zaplacení 10 USD za osobu se vydáváme na cestu do nitra džungle.

Stezka nás vede skrze hustou vegetací, kde nás obklopují visící liány, mohutné stromy a obrovské listy. Vlhkost vzduchu je vysoká a cesta je místy blátivá a strmá. Naštěstí jsou tu lana, která nám pomáhají při stoupání. Jsme tu sami, takže slyšíme jen šumění vodopádů, řeky a občasný zpěv ptáků v dálce.

Trasa nás vede k vodopádům v pořadí 2-3-1, což je nejlogičtější, protože každý další vodopád je impozantnější než ten předchozí. Druhý vodopád, obklopený bujnou zelení, překvapí svými vysokými kaskádami a tříštící se vodou, která naplňuje vzduch jemnou mlhou. Třetí vodopád se pak nachází v džungli, která se zdá být zcela nedotčená civilizací. První vodopád, byť méně impozantní, také stojí za shlédnutí.

Vodopády jsou nádherné, i když ve srovnání s Kiki mohou působit méně majestátně. Nicméně, pokud hledáte dobrodružství mimo běžné turistické trasy, tato túra by rozhodně neměla chybět na vašem seznamu.

Cerro La Gaita Trial

Cerro La Gaita je nádherná túra, která vás zavede do srdce mlžného lesa v oblasti Altos de Campana. Ačkoli se tato stezka často podniká z El Valle de Antón, není běžná pro tuto oblast, což z ní činí o to zajímavější zážitek. Osobně ji považuji za jednu z nejkrásnějších a pokud se na ni vydáte pěšky z El Valle, také za jednu z nejnáročnějších.

Nebudu se zde zabývat cestou z El Valle, protože tu jsem podnikl snad jen já. Jednodušší variantou je stopnout někoho a nechat se dovézt pod kopec. Odtud je to zhruba hodina a půl výstupu po kluzké hliněné cestě, skrze mlžný prales a přes tři ploty s ostnatým drátem až k poslední části: ke schodům vedoucím na plošinu.

Na začátku schodiště je cedule s nápisem 550 metrů, což nedává tušit, na jak dlouho to je (nám to trvalo asi 35 minut). Většina cesty je strmě stoupající na vrchol. A co na vrcholu? Místo předčilo má očekávání. Opravdu jsme byli na vrcholu džungle a měli čistý 360 stupňový výhled na celé El Valle a okolí.

Je úžasné, že je celý výlet zdarma, i přesto, že je postaven na soukromém pozemku. Takže díky!

Las Golondrinas Waterfall

Vodopád Las Golondrinas, ukrytý hluboko v panamském regionu Veraguas nedaleko Santa Fe, je místem, které by si každý dobrodruh měl přidat na svůj seznam. Tento úchvatný vodopád se nachází uprostřed husté džungle a už samotná cesta k němu je nezapomenutelným zážitkem – procházka džunglí po skutečně bahnité cestě, šplhání pomocí lan, dvakrát brodění řeky a nakonec jako odměna osvěžující koupel v křišťálově čisté vodě pod vodopádem.

Přístup k Las Golondrinas není snadný, což zajišťuje, že toto místo zůstává relativně neobjevené a klidné. A to je vlastně dobře. Navštívil jsem ho dvakrát a nikdy jsem tam nepotkal žádného jiného turistu.

Panama Canal

Panamský kanál je jedno z těch míst, které každý zná, ale jeho skutečná velikost vás ohromí, až když ho spatříte na vlastní oči. Měl jsem příležitost vidět kanál z různých úhlů a míst. Prvním z nich byl Puente de las Américas, impozantní most vysoko se klene nad průplavem u jeho ústí do Tichého oceánu. Odtud je nádherný výhled na „frontu“ obrovských lodí, které se pomalu blíží k vjezdu do průplavu.

Druhým místem byla oblast u Gamboa. Zde je zřejmé, jak byl kanál doslova vytesán z džungle. Strmé a vysoké břehy, zarostlé bujnou vegetací, lemují kanál. Je tu také vidět technická infrastruktura, která zajišťuje plynulý provoz tohoto klíčového globálního dopravního uzlu.

Poslední zastávkou bylo jezero Gatun, skutečné srdce Panamského průplavu. Je fascinující sledovat, jak obří lodě pomalu proplouvají klidnou vodní hladinou jezera, obklopené zelenou tropickou krajinou.

Views: 90

20 srpna, 2024 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
Jídlo a pitíPanama

Panama: káva ze samé špičky gurmánského žebříčku

by Petr Hingar 21 března, 2022
written by Petr Hingar

Káva a Panama

Panamská produkce kávy je nepatrná ve srovnání s ostatními zeměmi produkujícími kávu.

V Panamě existují především tři oblasti produkující kávu v nadmořské výšce od 1 000 do 1 600 metrů, přičemž Boquete je nejstarší a nejznámější. Další oblastí je oblast Volcán, která se  nachází na strmých jihozápadních svazích Sopky Barú A poslední oblastí je Renacimiento s centrem kolem Santa Fe. To je nejméně známá oblast, hlavně kvůli své odlehlé poloze. Panamská kávová oblast je zcela unikátní s jejími horskými oblastmi a vulkanickou půdou bohatou na živiny, které společně vytvářejí specifické mikroklima. Vše pak doplňuje vítr vanoucí přes hory ze severu, který vytváří jemnou mlhu zvanou bajareque, fungující jako obrovská klimatizace a  zpomalující dozrávání kávových třešní a v konečném důsledku přispívá ke sladkým a komplexním chutím v šálku kávy.

Hlavní kávovou odrůdou a výkladní skříní Panamské kávové produkce je odrůda Geisha.

Kávovníky Gejša jsou známé pro svou podlouhlou kávovou třešeň (plod) a káva se vyznačuje lehkým tělem, jasnou kyselinkou a jasmínovým aroma s příchutí medu a citrusů vytvářející vynikající charakter a profil šálku. Anavíc, bavíme se o aktuálně nejdražší odrudě kávy.

Jako další jsou pak pěstovány odrůdy  Typica), Catuai a Caturra.

A nebyl bych to já, kdybych si z Panamy, kromě rumu, nepřivezl právě i tu pověstnou panamskou kávu. Přivezl jsme si kávu ze třech farem – Lamastus Family Estates, Kotowa Estates a Janson Family Coffe.  A z druhů samozřejmě Geishu a pak Catuai a Caturra.

Lamastus Family Estates

Hned dvě kávy jsem si přivezl z Lamastus Family Estates. Z farmy, která se řadí mezi elitu pěstitelů kávy Geisha. Obě Geishy jsou sušeny metodou natural, a jsou každá z jiné farmy v rámci Estate.

Sisu El Burro Geisha Natural– El Burro Estate se nachází mezi 1 575 a 2 000 m nad mořem na upatí vulkánu Baru v chráněné ekologické rezervaci. Tahle káva je sušena základní metodou pocházející z Etiopie – metodou “Natural”. Suší se celé kávové třešně včetně dužiny a slupky a tato metoda vyžaduje specifické klimatické podmínky potřebné k dostatečně rychlému vysušení kávových plodů – suší na slunci s neporušenou slupkou a ovocem po dobu 12 až 15 dnů. Následně je pražena jako středně světlá.

Sisu Elida Estate Geisha Natural – Elida Estate se nachází mezi 1 650 a 2 500 m nad mořem na úpatí vulkánu Baru v chráněné ekologické rezervaci a jedná se o nejstarší část celé Estate, která je ve vlastnictví rodiny Lamastus od roku 1918. Tahle káva je sušena metodou Natural ASD ( Anaerob Slow Dry). Při této metodě je káva umístěna do fermentačních tanků na 120 hodin i s dužinou a poté umístěna na sušící lůžka se silnou vrstvou na celkovou dobu pěti týdnů. Následně pražena jako středně světlá.

Janson Family Coffee

Z Janson Family Coffee jsme si přivezl jednu Geishu. Janson Family Coffee se nacházejí v Cordillera de Talamanca na svazích sopek Tisingal a Barú, v průměrné nadmořské výšce mezi 1350 a 1700 metry. Káva na farmě prochází striktně ručním tříděním a pak je následně jsou kávové třešně jsou rozdrceny a procházejí 24 hodinovou fermentací. Po fermentaci se umyjí a odnesou do bambusové konstrukce k sušení na slunci. Třešně se pravidelně míchají, aby byla zajištěna jejich rovnoměrná vlhkost.

Kotowa Estates

Z Kotowa Estate jsme si přivezl také dvě kávy. Jelikož u jsem v té době měl Geishu, tak jsme si přivezl zástupce dalších odrůd – Catuai a Caturra. Kotowa Estate se nachází v nadmořské výšce 1700 metrů a je přímo uprostřed Panamy – pouhých 40 km od Tichého a Atlantského oceánu. Kromě toho, že země těží z dešťů z obou oceánů, dostává chladný suchý vánek z Atlantiku a vlhkost z Pacifiku. Kotowa také vlastní jediný mlýn v Panamě – a pravděpodobně i na světě –, který využívá zařízení na odpočívání kávy, které je chlazené. Odpočinek kávy při chladných a konstantních 15 °C s regulací relativní vlhkosti na 65 % zajišťuje, že nedojde k žádným změnám v chemickém složení zrna a že bude zachována relativní vlhkost kávového zrna.

Kotowa Estate Catuai Honey – Tento proces spočívá v odstranění pouze dužiny z kávových třešní. Odstraněním dužiny zůstane na třešni sladký a lepkavý med, odkud má proces „Honey“ svůj název. Třešně se pak přenesou přímo na bambusové sušáky a suší se po dobu 10-14 dní na slunci. Během této doby se neustále míchají, aby řádně oschly.

Kotowa Estate Caturra Natural – Tato kávová zrna se zpracovávají za mokra a poté se suší na vyvýšených záhonech.

Views: 33

21 března, 2022 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
PanamaPRUVODCE

Panama: země spojující Ameriky

by Petr Hingar 20 února, 2022
written by Petr Hingar
Kolik toho víte o středoamerické Panamě? Než jsem jí navštívil, tak jsme vlastně znal jen Panamský kanál, Panamský klobouk a to, že mají skvělé rumy. Co jsem však našel, byla země která spojuje dva kontinenty a propojuje dva oceány. Panama je malá země plná historie, divoké a rozmanité přírody, kultury, tropických pláží, rušnými městy a úžasnými pustými ostrovy.
KDY JET

Nejlepší doba k návštěvě Panamy je v letním období sucha od poloviny prosince  do poloviny dubna. Zóna  Panamského průplavu  má tropické klima s vysokou vlhkostí  celý rok.

NA JAK DLOUHO ?

Něco mezi týdnem a měsícem  je ideální. Hodně záleží na tom,  co tu budete dělat. Chcete se  jen válet na plážích, chodit po restauracích a barech a nebo spíše jednodenní treky?

DENÍ ROZPOČET

Panama je jedna ze zemí, kterou jsou plus/mínus tak nějak jako ČR. Co je ale rozhodně levnější je rum a ovoce. A káva, ted, jak která. Třeba Geisha je fakt masakr. Ale stojí za to.

VÍZA

Občané EU nepotřebují na prvních 90 dní nic, takže tohle je prostě na pohodu..

JAK DO PANAMY

Do Panamy je asi z pohledu ČR nejsnadnější cesta z KLM. Praha – Amsterodam – Panama a nebo s Air France – Praha – Paříž – Panama. Cena letenek, když má člověk štěstí, je kolem 10k, standardně pak kolem 15k.

CESTOVÁNÍ PO PANAMĚ

Když jsme přemýšlel na tím, jak se budu po Panamě přepravovat, chtěl jsme původně jít cestou autobusů a collectivo. Naštěstí mne osvítilo a šel jsme cestou půjčení auta. Řízení v Panamě je obecně dost na pohodu. Je to asi jako řídit v Maďarsku.

Jak a kdy tam, podmínky vstupu a další

Cesta do Panamy

  • Letenky : Do Panamy je asi z pohledu ČR nejsnadnější cesta z KLM. Praha – Amsterodam – Panama a nebo s Air France – Praha – Paříž – Panama. Cena letenek, když má člověk štěstí, je kolem 10k, standardně pak kolem 15k. Kdybych mohl doporučit, za mne bych volil určitě cestu s KLM.

  • Víza : na 90 dní mají občaní ČR bezvízový vstup, takže tohle je prostě na pohodu.

  • Kdy : Nejlepší doba k návštěvě Panamy je v letním období sucha od poloviny prosince  do poloviny dubna. Zóna  Panamského průplavu  má tropické klima s vysokou vlhkostí po celý rok

V Panamě

  • Jazyk : Úředním jazykem v Panamě je španělština, ve městech to jde i (občas) anglicky, ale na venkově prostě jen španělština

  • Měna : Oficiální měnou v Panamě je sice Balboa (PAB), ale paralelně (respektive hlavně) se používá americký dolar.

  • Kreditní karty a bankomaty : Panama je především hotovostní ekonomika. Kreditní karty můžete používat pouze ve vybraných hotelech, obchodech a restauracích. I když je v Panama City slušný počet bankomatů (max. částka pro výběr je pak 250 USD), budete mít problém najít ATM, čím dále budete od Panama City cestovat. Vždy je tedy dobré mít u sebe hotovost, zejména malé bankovky.

  • Zástrčky :  Zástrčky v Panamě jsou typu A a B. Standardní napětí je 110 V a standardní frekvence je 60 Hz.

  • Mobilní služby a data : První věc, kterou musím o předplacené SIM kartě říci, že internetové a datové připojení je skvělé zejména ve městech. Mimo města existuje stále hodně míst (hory, pláže a džungle) kde je  spojení slabé nebo dokonce žádné. V zemi jsou 4 telefonní operátoři: +movil, Claro, Tigo a Digicel. Předplacenou SIM kartu si můžete koupit při příletu na  mezinárodní letiště Tocumen. Nicméně za mne bych doporučil jí koupit mimo letiště ve městě, protože ceny na letišti jsou daleko vyšší  (tak 2,5x) ve srovnání s obchody ve městě.

Doprava 

Auto

Když jsme přemýšlel na tím, jak se budu po Panamě přepravovat, chtěl jsme původně jít cestou autobusů a collectivo. Naštěstí mne osvítilo a šel jsme cestou půjčení auta. Na mezinárodním letiště Tocumen je možné si půjčit jakékoliv auto a vůastně jen záleží na Vás, jak a kam budete chtít. Neb jsou vzdálená (ale užasná místa s vodopády) kam potřebujete 4×4. Já ho bohužel neměl, tak jsme třeba musel oželet vodopád Kiki.

Řízení v Panamě je obecně dost na pohodu. Je to asi jako řídit v Maďarsku. Co se týká kvality silnic, tak ty hlavní – Carr. Panamericana 1 a ostatní od čísla 2 do 10 jsou velmi kvalitní a v ničím si nezadají s našimi dálnicemi.V případě menších silnic je to horší, tam je často díra na díře tak, že jedete sotva 20 km/hod. A v horách nebo naopak v džungli se pak asfaltka stává klasickou hliněno-šterkovou cesto, po které může být po dešti cesta velké dobrodružstvíMoje cesta Panamou

  • Benzín: cena benzínu je jednom velké štěstí. Jak jinak nazvat cenu – 0,91 USD/litr.

  • Placení dálnic: v celé Panamě existují dva úseky placených dálnic. A to z/do Panama City ve směru mezinárodní letiště a pak mezi Panama City a Colonem.

Loď

Dalším způsobem, jak jsem se v Panamě pohyboval byla lod. A to jak pro návštěvu Coiby (tady se ale bavíme spíše o organizované cestě) nebo pro přepravu na Bocas del Toro (ferry) a pak mezi ostrovy za pomocí water Taxi.

  • Almirante  – > Bocas del Torro
    • Transporte Marítimo Valencia, jedna cesta 6 USD nebo 10 USD zpáteční, jezdí od 6-18 co 30 min a cesta je cca 30 min
    • musel jsem také zaparkovat auto. Tady je třeba odmítnout všechna naháněče (docela neodbytní) a jet přímo na hlídané a hlavně levnější parkoviště hned vedle přístavu (Leiza Secure Parking) – platil jsem 3 USD/den
  • Bocas del Torro – > ostrovy v okolí
    • water taxi ceny od 2 USD na nejbližší ostrov po 20 USD na ty opravdu vzdálené
  • Santa Catalina – > Coiba : je možné jet private, ale lépe vychází organizovaná tour (prodává ji každý hostel i všude kolem cesty v Santa Catalině – cena je 70 USD vždy a všude)

Ubytování, stravování a nakupování

Ubytování

V Panamě lze sehnat ubytování opravdu všech cenových kategorií. Já tentokrát zvolil (mimo poslední noci v Panama City) backpackers klasiku – dorms. A musím říct, že všude to bylo naprosto bez chyby. Pokoje čisté, lůžkoviny také. Sprchy a záchody sice společní, ale vždy také velmi čisté. Ale i tady byly tři místa prostě lepší. A to hlavně skladbou lidí, co do nich míří. Byly to:

  • Lost and Found v Chiriquí (při cestě do Bocas del Toro)
  • Hostel Bodhi Santa Catalina
  • Bodhi Hostel & Lounge, Valle de Anton

Jídlo a pití

Restaurace, kiosky a nakupování : dá se říct že v Panamě si najde každý ten svoje místo. At už se bavím o trzích, pouličních stáncích, klasických večerkách, supermarketech či obrovských nákupních centrech amerického stylu. Ovoce a zeleninu koupíte skoro všude podél cest, ryby buď na trzích či marketech. Pečivo pak klasicky v pekárnách. Podél cest pak prodávají grilované maso (hlavně kuře a vepřové) a v každém sebemenším městě či vesnici je alespoň jedna restaurace. Co se týká kuchyně jako takové, není to zrovna kulinářský zázrak. Z relativní šedi vyčnívají jen grilované/smažené ryby a mořské plody a ceviche.

Co si ovšem zaslouží speciální místo je rum a káva.

  • Rum : rum je v případě Panamy velmi vděčné téma. Rum je v Panamě všude přítomný a hlavně velmi dobrý. A znalec a milovník rumu tady objeví zcela neznámé, ale velmi kvalitní značky jako je Pedro Mandinga či Manicordo.

  • Káva : Panama je domovem té (asi) nejlepší a nejdražší (to určitě) kávy – druhu Geisha. Ta je pěstována v oblasti Chiriqui. Další region s výbornou kávou je okolí města Santa Fe

Zajímavá místa

  • Coiba National Marine Park : Park je známý jako jedno z nejlepších míst pro šnorchlování a potápění na pobřeží Tichého oceánu. V oblasti se vyskytuje více než 800 druhů mořských živočichů a také velké množství ostrovů. Centrem je pak ostrov Coiba, který je jednak největším ostrovem v parku a zároveň i největším ostrovem celé Střední Ameriky.

  • Cayo Zapatilla : neskutečné, divoké, neobydlené, mangrovy a korálovým útesem obklopená dvojice ostrovů. Ostrovy, kde je jen jemný bílý písek, palmy sklánějící se nad zelenomodrým mořem, klid, pohoda a ráj. Místní legenda říká, že ostrovy vznikly, když Bůh vstoupil na zem, a proto mají ostrovy tvar jeho bot.

  • Bocas del Toro : hlavní město provincie Bocas del Toro, je oblíbeným místem pro batůžkáře, potápěče a surfaře. Rozsáhlý korálový útes nabízí úžasné vlny a zároveň jsou zde k vidění pestrobarevné druhy tropických ryb a opuštěné ostrovy k objevování Tato oblast, kterou objevil Kryštof Kolumbus v roce 1502, je jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí v Panamě. V Bocas del Toro návštěvníci běžně procházejí svěžím deštným pralesem, aby si užili divoké a opuštěné pláže s palmami sklánějícíma se nad bílým pískem a zelenomodrou vodou moře.

  • Santa Catalina : klidní a malé městečko se nachází v zálivu Chiriquí a nenabízí mnoho vybavenosti, ale jeho krásné pláže obklopená pralesy a zároveň dostupnost Coiby z něj dělá ideální destinaci pro ty, kteří si chtějí užít přírodní krásy Panamy. A také, je to super místo na surfování a to až tak, že se surfařská komunita snažila udržet toto idylické místo v tajnosti, jen pro sebe.

  • El Valle de Anton : El Valle de Anton je malebná malá panamská vesnička, oblíbená hlavně pro úžasné trekingové trasy, v provincii Cocle v centrální Panamě. Kolem dokola je obklopena prastarou sopečnou kalderou a vzhledem k nálezům lidského osídlení už v pravěku to Valle řadí jako nejstarší trvale obydleé sopečné místo na Zemi. Díky své izolaci od zbytku země je to ukázkový příklad staré Panamy, kde je život pomalejší a preferovaným způsobem dopravy je kolo.

  • Panama Canal : Panamský průplav je jedním z největších světových inženýrských výkonů. Ale dokud člověk nestojí na jeho kraji, sotva si uvědomí jak opravdu obrovský a monumentální je.

  • Panama City : hlavní a největší město Panamy a zároveň také nejmodernější město ve Střední Americe. (neoficiálně se mu přezdívá „Dubaj Latinské Ameriky“.) Najdete zde luxusní resorty, nákupní centra a nablýskané mrakodrapy lemující každý metr města , ale i ruiny staré Panamy zničené pirátem Morganem, monumentální Puente de las Américas či městský deštný prales.

  • Portobelo : Historický přístav na pobřeží Karibiku, který byl v dobách španělského panství jedním z nejdůležitějších překladišť zlata a stříbra v celé Americe. Končila tu totiž Camino del Rey, stezka, po níž se vozilo zlato a stříbro z Jižní Ameriky.

  • Lost and Found hostel : kdo nebyl v Lost and Found, tak minul ten nejvíc backpackers hotel v Panamě a jeden z nej tohohle typu na světě. To nejde popsat, to se musí zažít.

Ceny

Všechny ceny jsou, vzhledem k tomu, že se jedná o oficiální platidlo, v USD. Navíc místní Balboa je 1:1 s USD.

Doprava

Car rental

20 USD/ den ( u Express / Mexc s full pojištěním)

Benzín

95 – 0,92 – 1 USD
91 –  0,91 – 0,94 USD

Mýto dálnice

cca 3 USD cesta

Puerto Amirante  – > Bocas del Torro

6 USD jednosměrný
10 USD zpáteční

Bocas del Torro – > Isla Carenero

2 USD

Bocas del Torro – > Bastimentos Island

5 USD

Parkovné Puerto Amirante

3 USD/ den

Výlety

Santa Catalina -> Coiba

70 USD (včetně 10 USD poplatek za vstup do NP + oběd/pití + věci na šnorchlování)

Bocas del Torro – > Cayo Zapatilla

35 USD (včetně 5 USD za vstup do NP)

Puerto Corotú -> Rio Chagres

30 USD /loď  (bez návštěvy indiánské vesnice)

Cacique -> Venas Azules

20 USD/ loď

Lost and Found Horse ride

35 USD (včetně oběda na místní farmě a vlastní výroby třtinového džusu)

Jídlo nákup

Papay

kus kolem 1,5 USD (střední velikost)

Ananas

0,5 – 1 USD kus

Banány, 1 kg

1, 5 USD

Marakuja, 1kg

2 USDCibule

Sýr, 1 kg

8-10 USD

Šunka, 1 kg

5-8 USD

Salám, 1 kg

5-10 USD

Máslo

Vajíčka 12

2 -2,5 USD

Mléko, 1l

1,5 USD

Rýže, 1 kg

2-3 USD

Cibule, 1 kg

2-3 USD

Balená voda 1,5l

1,5 USD

Pivo místní 6×0,33

3-5USD

Pivo v baru 0,33 (Balboa, Panama)

2-3USD

Panák rumu, tequila

3 USD

Rum Abuelo Anejo, 1l

11 USD

Rum Carta Viejo Anejo, 0,7l

10 USD

Rum Carta Viejo Clato 0,7l

7 USD

Rum Carta Viejo 8 let, 0,7l

20 USD

Rum Abuelo 7 Aňos 0,7l

15 USD

Rum Abuelo Anejo, 1,25l

15 USD

Rum Abuelo Anejo, 0,7l

8,5 USD

Džus 1L

1-3 USD

Coca Cola 2L

1,5 – 2 USD

Jídlo ulice

Burger

5 USD

Ryba místní restaurace

3-7 USD

Ceviche

1-6 USD dle velikosti

Grilovaní maso + příloha

3-6 USD

Jídlo a la carte 🙂 na vesnici

3-5 USD

Krevety v restauraci

10 USD

Langusta celá restaurace

14 – 20 USD

Ubytování

Hostel (rezervace takl 10 dni dopředu)- dorm

8-12 USD

Hostel na poslední chvíli – dorm

15-20 USD

Private room basic (v hostelu)

25-35 USD

Ostatní

SIM karta (mesíc, unlimited data)

20 USD

Loundry

5 USD bag

Views: 25

20 února, 2022 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
Panama

Panama: z jihu na sever, od Tichého oceánu ke Karibiku, před kanál a zpět.

by Petr Hingar 31 ledna, 2022
written by Petr Hingar

Panama, země spojující Ameriky, rozdělené kanálem. Země, kterou omývá Karibik a Tichý oceán. Země, kde jsou neprostupné pralesy, úžasné vodopády a ostrovy, které připomínají ráj. To všechno a mnohem víc je Panama

Více než kdekoli jinde ve Střední Americe, Panama symbolizuje rozporuplnou směs starého a nového, Severní Ameriky a Latinské Ameriky, bohatých a chudých – což z ní činí jedno z nejvíce závratně vzrušujících a rozmanitých míst k návštěvě.

Panama je nejznámější díky Panamskému průplavu, ale v této zemi je toho mnohem víc. Najdete zde také staré město vedle moderních mrakodrapů, tropické deštné pralesy, sopky, vodopády, pláže s černým a perleťovým pískem a úžasné rumy a světoznámou kávu Geisha.

Panama je také ideální zemí, jak začít poznávat Střední a Latinskou Ameriku.  Samostatnou kapitolou je pak neskutečný podvodního a pralesní život.

Views: 21

31 ledna, 2022 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
Honduras

Honduras: Copán..a zbytek snad příště

by Petr Hingar 19 února, 2010
written by Petr Hingar

Z Hondurasu jsme vlastně navštívil jen městečko a hlavně ruiny Copan.  Nebyl čas dát Hondurasu více. tak snad příště..tady mám prostě účet otevřený…

Views: 8

19 února, 2010 0 comments
0 FacebookTwitterPinterestOdnoklassnikiRedditEmail
  • 1
  • 2

Jídlo a pití

  • „Všechny“ rumy světa, aneb…

    24 června, 2024
  • Ti’Punch: drink v rytmu Francouzského Karibiku

    24 června, 2024
  • Indie: jídlo na každém kroku

    23 února, 2023
  • Panama: káva ze samé špičky gurmánského žebříčku

    21 března, 2022

Rubriky

  • Afrika (8)
    • Etiopie (1)
    • Maroko (3)
    • Namíbie (1)
    • Sao Tome a Principe (3)
  • Amerika (13)
    • Argentina (1)
    • Francouzská Guyana (2)
    • Guatemala (1)
    • Honduras (1)
    • Nicaragua (2)
    • Panama (5)
    • Peru (1)
  • Asie (26)
    • Čína (4)
    • Filipíny (1)
    • Indie (7)
    • Indonésie (2)
    • Jordánsko (4)
    • Kambodža (1)
    • Malajsie (3)
    • Vietnam (4)
  • Evropa (11)
    • Arménie (2)
    • Italie (3)
    • Portugalsko (4)
    • Řecko (2)
  • Featured (2)
  • Jídlo a pití (7)
  • Karibik (7)
    • Dominika (5)
    • Guadeloupe (3)
    • Martinik (3)
  • Oceánie (1)
    • Nový Zéland (1)
  • PRUVODCE (16)
  • Tipy (6)
  • Uncategorized (1)
  • Úvahy kolem cestování (3)
  • Facebook
  • Instagram
  • Linkedin
Live and Tavel
  • Afrika
  • Amerika
  • Asie
  • Evropa
  • Karibik
  • Oceánie
  • Rady a inspirace
  • Průvodce
  • Přednášky
  • Kontakt
  • Čeština
  • English