Chcete, aby se rok 2025 stal vaším dalším velkým cestovatelským dobrodružstvím? Přináším vám pět úchvatných destinací a míst, které jsem osobně navštívil v roce 2024 – a můžu zaručit, že posunou vaše zážitky na úplně novou úroveň. Stačí se jen podívat, vybrat si, koupit letenky, sbalit nejnutnější a nahodit batoh. Pak už vyrazíte za dobrodružstvím, na které budete ještě dlouho vzpomínat!
Waitukubuli National Trail, Dominika
Dominika je ostrov plný překvapení a Waitukubuli National Trail je jeho hlavní trumf. A pokud vás láká myšlenka procházet se saunou převlečenou za džungli, jste tu správně! Waitukubuli totiž není žádná odpočinková procházka – spíš si tu užijete pořádné bahenní lázně a nekonečné stoupání a klesání v husté zeleni, při kterých se držíte kořenů stromů nebo lan, abyste nepřistáli o pár metrů níž. Všechno se ale odvíjí od počasí: když se spustí tropický liják, promění se trasa v mokrý klouzačkový tobogán a potoky ve vyjící monstra.
Ale proč se do toho i tak pustit? Je to naprosto jedinečná kombinace nezkažené karibské divočiny, dobrodružství a testu vlastní odolnosti. Když zapadnete do bahna po kolena, vzpomenete si, že jste možná měli radši jet na pohodovou dovolenou k moři – ale právě v těchto momentech zjistíte, co ve vás skutečně je. Na konci totiž zjistíte, že byť jste špinaví a utahaní, jste také nekonečně šťastní z toho, že jste si kousek Waitukubuli opravdu vybojovali, poznali jste sílu přírody (i žiletkové trávy) a odnesli si zážitky, které jen tak nevyprchají
A můj osobní tip? Pokud nemáte dost času (jako já) nebo odvahy projít celý trail, vyberte si jen některé jeho části. Třeba „osmička“ je sice brutální, ale odměna v podobě dechberoucích výhledů a pocitu, že jste to přežili, rozhodně stojí za to. Než vyrazíte, ujistěte se, že máte dostatek vody a oblečení, které můžete bez lítosti zablátit – protože čisté nezůstane nic. A nezapomeňte: hamaka s moskytiérou je přece jen menší zlo než desítky hmyzích štípanců…
Takže, pokud hledáte nefalšované dobrodružství, pak Waitukubuli stoprocentně splní vaše očekávání.
A o čem vlastně Waitukubuli je?
Waitukubuli National Trail je přibližně 180 km dlouhá dálková stezka, která vede z jihu ostrova Dominika na sever a nabízí jedinečný zážitek z tzv. thru-hikingu. Většina lidí ji zvládne projít zhruba za 12 dní, avšak vyžaduje to pečlivou přípravu a odolnost vůči džungli i strmým stoupáním a klesáním. Stezka se skládá ze 14 segmentů s velkou různorodostí – najdete zde deštné pralesy, zapomenuté sady s divokým ovocem, malé vesnice i dechberoucí výhledy. Po hurikánu Maria (2017) je nutné stále počítat s chybějícími mosty, přístřešky či informačními tabulemi, což na nejtěžších úsecích znamená mít s sebou hamaku s moskytiérou, dostatek jídla a vody.
Waitukubuli a Dominice obecně najdete tady:
Cascada Kiki, Ngäbe-Buglé, Panama
Cascada Kiki, asi nejméně navštěvovaný klenot Panamy, skrytý hluboko v odlehlém regionu Ngäbe-Buglé, domově původních obyvatel. Její odlehlost a obtížná dostupnost – náročný bahnito-kamenitý terén cesty a brodění řekami činí cestu k vodopádu poněkud problémovou a je tak trochu pro ty šílenější. Tedy, bavíme-li se o tom, že tam jako my pojedete na vlastní pěst.
Já jsme se tam ostatně dostal až napodruhé. Poprvé my vystavilo stopku počasí a záplavy. Cesta k vodopádu od cesty jak vlastně také takové dobrodružstvím samo o sobě. Úzká stezka se prudce svažuje dolů hustým pralesem, kde vás obklopují zvuky divoké přírody a občas zahlédnete kolibříky mezi listy stromů. Dolů jdeme s vědomím, že tohle peklo budete muset vyšplhat při cestě zpět. Ale co, stojí to za to. Přeci jenom, žijeme jen jednou.
Jakmile se dostanete dolů a ocitnete se tváří v tvář 115 metrů vysokému vodopádu, který se řítí dolů uprostřed husté džungle, zůstanete ohromeni stát jako my. Opravdu. Kiki je monumentální, úžasná. Surová síla tohoto vodopádu je prostě šílená. Voda jako by padala z nebes do měkké plachty, ale když se podíváte na základnu vodopádů, je to jen čisté „krveprolití“ v bazénu pod nimi. Viděl jsme už hodně vodopádů, ale Kiki tím, jak je uprostřed džungle, je prostě jiná.
Zážitek z Kiki pak vyvrcholil koupáním v přírodním bazénu pod vodopádem. Zvláště teď, v období dešťů, kdy je vodopád nejsilnější, je koupání opravdu masakr. Je to jako být uvnitř obrovské pračky, všude kolem je jen voda a vodní závoj. Držím se za hranicí kamenů, kde je voda relativně klidná a hlavně, hlavně odtamtud odtéká do říčky a nevrací se pod vodopád.
Více o Kiki a Panamě obecně najdete tady:
Batibou Beach, Dominica
Batibou Beach je často označována za nejhezčí pláž na celé Dominice. A jak to vidím já?
Asi takhle: představte si, že po několika dnech na Waitukubuli, kde šlapete v horku, vlhku a v bahně, se najednou ocitnete v tichém karibském ráji.
Já jsem do Batibou Bay dorazil odpoledne – přicestoval jsem stopem z Vieille Case, kde jsem ukončil jedenáctý segment Waitukubuli. Unavený, špinavý od bahna a upřímně řečeno, ani ne úplně voňavý. Seskočím z korby pick-upu, sejdu dolů k pláži a… rázem se ocitám v ráji.
Přes den tu sice bývají návštěvníci a platí se vstup, ale jen co se slunce začne nořit do moře, je pláž doslova jen vaše. Mě čekala tichá noc pod palmami, kde jedinými zvuky byly šplouchající vlny a občasný poryv teplého vánku. A protože ráj by nebyl rájem bez kokosové šťávy, shodil jsem si pár ořechů a vychutnával ten nejsladší drink pod hvězdami, zatímco se ve světle měsíce na chvíli zastavil celý svět.
O Dominice obecně víc tady:
Lost Waterfalls Trail, Panama
Je 8:30 ráno a my se vydáváme na Lost Waterfalls Trail, s nadějí, že nás dnes monzun ušetří. Slunce září a obloha je téměř bez mráčku, což nám poskytuje ideální podmínky pro výlet. Parkujeme u řeky, přecházíme visutý most a začínáme stoupat úvodních 800 metrů do kopce k vstupu. Po zaplacení 10 USD za osobu se vydáváme na cestu do nitra džungle.
Stezka nás vede skrze hustou vegetací, kde nás obklopují visící liány, mohutné stromy a obrovské listy. Vlhkost vzduchu je vysoká a cesta je místy blátivá a strmá. Naštěstí jsou tu lana, která nám pomáhají při stoupání. Jsme tu sami, takže slyšíme jen šumění vodopádů, řeky a občasný zpěv ptáků v dálce.
Trasa nás vede k vodopádům v pořadí 2-3-1, což je nejlogičtější, protože každý další vodopád je impozantnější než ten předchozí. Druhý vodopád, obklopený bujnou zelení, překvapí svými vysokými kaskádami a tříštící se vodou, která naplňuje vzduch jemnou mlhou. Třetí vodopád se pak nachází v džungli, která se zdá být zcela nedotčená civilizací. První vodopád, byť méně impozantní, také stojí za shlédnutí.
Vodopády jsou nádherné, i když ve srovnání s Kiki mohou působit méně majestátně. Nicméně, pokud hledáte dobrodružství mimo běžné turistické trasy, tato túra by rozhodně neměla chybět na vašem seznamu.
Více o Lost Waterfalls Trail a Panamě obecně najdete tady:
Ararat, Arménie
Ararat – fascinující hora, kterou jsem sice osobně nezdolal, ale během krátké návštěvy Arménie jsem ji spatřil hned třikrát.
Poprvé se majestátně vynořila za mými zády, sotva jsme vyjeli z letiště směrem na Vanadzor; sluneční paprsky tehdy teprve začínaly ozařovat obě hory a Ararat vypadal jako oživlá pohlednice.
Podruhé se mi ukázala, když jsme se po třech dnech vraceli zpět do Jerevanu – vynořila se za horami kousek před Yeraskhutem.
A potřetí? To byl snad nejklasičtější výhled: Ararat za východu slunce přes chrám Chor Virap, kdy se každému nabídne jeden z nejikoničtějších obrázků celé země (který sice každý pozná, ale málokdo tuší, odkud vlastně pochází). A i když tahle „Symbol Arménie“ leží technicky vzato v Turecku, pro místní zůstává neochvějnou součástí jejich kulturní identity.
Pohled přes Chor Virap vám také přinese ten moment, kdy si uvědomíte, proč je pro Armény Ararat posvátnou horou. Arménie je totiž jednou z nejstarších křesťanských zemí světa, a Ararat je považován za bájnou horu Noemovu.
Udělejte si cestu kolem a nenechte si ujít tenhle výhled, který se vám zaryje do paměti na hodně dlouhou dobu.
Více o Arménii najdete tady:
Views: 183
