Plánování itineráře může být pro někoho únavné a časově náročné už jen tím, že prostě neexistuje univerzální nástroj a postup, který by vyhovoval všem. Pro mě je to však zábava a beru to jako přípravu na cestu. A i proto se při tvorbě itineráře řídím dvěma základními pravidly.
A pak asi to hlavní “pravidlo” – Itinerář nikdy není dogma. Třeba já ho ve skutečnosti porušuji už první den na místě. Může to být z důvodu ignorace některých míst nebo třeba změna destinace kvůli jinému autobusu, chycení super stopa, počasí nebo jen náladě. Neplánuji rozpočet. To jsem si už vyřešil při koupi letenky.
Ale zase, itinerář je pro mě takový rámec celé cesty. A tak, ať už plánuji víkendový výlet do po Evropě nebo měsíční cestu s batohem na zádech, chci vždycky zažít co nejvíce, aniž bych zbyteční plýtval časem nebo penězi.
Já pro plánování využívám dva cloudové nástroje, které jsou sice ze své podstaty určeny na úplně jiné věci, ale mně vyhovují ( bavíme se o google doc (tabulky), Google maps , mapy.cz a Miro). Ano, jsou tu pak i specifické online plánovače, ale ty jsou prostě moc detailní / striktní / omezující / [dosaď co chceš]
Takhle nějak vypadá plánováni v Miro
ALE POJĎMĚ DÁL. Jak tedy na to? Nejdřív si odpovíme na tu zásadní otázku…
Proč je dobré mít itinerář (i když ho možná nikdy nedodržíte)?
Upřímně, ani já nejsem velkým fanouškem přesných cestovních itinerářů. V mém cestování panuje často chaos a náhody. Ale i tak jsme přesvědčen, že trocha plánování a příprav může pomoci proměnit cestu v úžasný zážitek.
Realita je taková, že většina lidí kolem mě buď plánuje tak podrobně, že nikdy svůj itinerář nedokončí, nebo nechávají vše náhodě a vůbec žádný plán nemají. To neznamená, že pak přicházejí o zážitky, ale častěji se setkávají s chaosem. Může se snadno stát, že dojde čas, autobus nepřijede, místo bude zavřené nebo hostel plný. A přitom jen pár hodin plánování může pomoci vyhnout se těmto nepříjemným překvapením.
Takže, proč neinvestovat trochu času do plánování? Neříkám, že musíte mít každý den rozplánovaný na minuty. Stačí si stanovit pár základních bodů a být připraveni na změny. Tak ostatně k plánování itineráře přistupuji já
A pokud patříte mezi ty, kteří se rádi nechávají vést větrem a neřešte, co přijde druhý den,..tak vy to neřešte dál. Má to své kouzlo 🙂
A NAKONEC. Pokud je ale cílem cesty jen válení v resortu a odpočinek, Tak se plánováním nestresujte. Do jídelny a na plážový bar vedou šipky a případně delegát ví 😀
Ostatně něco na margo jak plánuji a jak se tím pak řídím já. První obrázek je původní finální intinerář na Dominice a druhý pak, jak to reálně dopadlo. A to jsem musel plánovat kvůli trajektu na Martinik (na místě šlo o den posunout, což jsme předem nevěděl) a také počasí na Waitukubuli trialu.
ALE JAK TEDY VLASTNĚ NA TEN ITINERÁŘ?
Ted využiji toho, co tak nějak umím a zkusím t vizualizovat jako proces 🙂 nebo kroky? No je to vlastně jedno. Takže:
Informace o destinaci a zajímavosti, aneb průzkum terénu
Takže teď už víte, kam a na jak dlouho jedete. Máte letenky nebo jiné lístky, což je skvělý začátek. Samozřejmě, pokud jedu autem, je to stále trochu nejisté, ale tím se teď nebudeme zabývat. Teď je čas udělat podrobnější průzkum o destinaci. Tedy ne jen ten úvodní rychlý pohled (jestli vás tam vůbec pustí, jestli tam není či už skončila revoluce, zda (ne)soptí sopky atd.) před koupí letenky či lístku. Jak na to? Jako první se dívám na různé cestovatelské blogy a online průvodce. To je skvělý začátek a může být neuvěřitelně užitečný. Ale pozor, může to být také zavádějící.
A ještě něco – web Ministerstva zahraničních věcí není vždy nejlepší zdroj, pokud nejste paranoik a nehledáte důvod, jak z cesty utéct a nikam nejet.
Výhodou online průzkumu a plánování cest je, že vždy najdu aktuální a relevantní informace a můžu využít recenze od lidí, kteří tam už byli. Googlování „Co dělat“ nebo „Co dělat v“ mi ukáže spoustu zábavných aktivit a míst, která musím vidět. To poslouží jako ideální mustr pro tvorbu itineráře. Další skvělé zdroje jsou specifické weby jako třeba lonelyplanet.com, travelbible.cz nebo specifické cestovatelské skupiny na Facebooku.
Seznam míst: Kam a proč chtít, nebo alespoň odkazy na místa
Seznam. Pro někoho jen body a odrážky, pro mě vlastně taková kuchařka. Pro mě je to primárně agregace všech věcí a míst, které mě na cestě zajímají. Na začátku je to vždy velmi hrubý seznam, který průběžně doplňuji a přeskupuji. Na konci dne je pak seznam hlavním nástrojem, jak si aktivity uspořádávám a zajišťuji, že nepřijdu o nic, co chci zažít. Tedy, alespoň před odjezdem, protože, jak jsem psal výše, na místě může být všechno jinak.
Ale zpět k seznamu. Ten vždy vytvářím tak, že každý řádek představuje jeden den na místě. Dále pak člením buňky pro různé kategorie:
- Odkud, kam a kde spím: Přehled denních přesunů a ubytování.
- Bydlení: Potenciální místa ubytování.
- Zajímavá místa: Místa, která chci navštívit.
- Jídlo a pití: Místa, kde chci ochutnat místní speciality jako třeba rum.
- Nutná místa: Například úřady pro různá povolení a podobně.
Do seznamu v Google Sheets si také ukládám odkazy na zajímavá místa. Jak píšu nahoře, je to seznam ingrediencí kuchařky, ze které pak „vařím“ zanesení bodů do mapy, plánování trasy a tvorbu konsolidace cesty v Miro.
Nezapomeňte na svátky a slavnosti
Plánování cesty zahrnuje také zohlednění místních svátků a slavností. Tyto události mohou ovlivnit dostupnost dopravy, otevírací doby památek a dostupnost ubytování. Zapomenou na Ramadán v Arabských zemích je třeba docela hell. Zároveň mi různé svátky a slavnosti ale mohou nabídnout jedinečné zážitky a příležitost vidět místní kulturu v plném proudu.
Priority, ach ty priority
Váš seznam věcí, které chcete vidět, bude pravděpodobně příliš dlouhý a budete si muset stanovit priority. Obarvěte si seznam a mapu, abyste získali představu o tom, co nechcete minout a co můžete vynechat. Stanovení priorit vám pomůže soustředit se na nejdůležitější místa a aktivity.
Mapa cesty a bodů: Vizualizace vládne cestě
Seznam je skvělý pro získání přehledu o tom, co chcete vidět, ale není to nejlepší způsob plánování itineráře pro přesuny. Tady nastupují Google Maps. Pomohou mi efektivně a přehledně zobrazit možnosti dopravy z místa na místo a vyhnout se zbytečným prostojům v místech, která nestojí za to. Nebo třeba odhalí, že mezi místy prostě žádná blízká cesta není. To je realita na cestách.
Navíc mi mapa ukáže i další zajímavá místa v okolí nebo při cestě, což usnadňuje rozhodování o tom, kam se vydat dál a pomáhá mi se prostě neztratit uprostřed ničeho. Na cestě mi pak naplánovaná trasa v mapách umožňuje rychle reagovat na změny a upravit trasu podle aktuálních podmínek či preferencí.
Specifickým problémem je pak plánování treků a trailů. Tady jdu cestou mapy.cz, protože je vnímám jako nejlepší a téměř geniální podklad pro treky mimo klasické destinace. Například v Číně to byla vlastně jediná varianta.
A nakonec vizualizace z pomocí Miro board. Tedy kompletní konsolidace všech vstupů
A nakonec vytvářím komplexní Miro board. Je to takový celkový rozcestník a pohled na cestu. Do něj vložím všechny důležité dokumenty s rezervacemi, odkazy na zajímavá místa, trasy a další relevantní informace. Slouží jako centrální místo, kde máte všechny podklady pohromadě. Tento přehled vám umožní rychle a efektivně plánovat a upravovat váš itinerář. S Miro boardem máte vše po ruce, což vám usnadní cestování a ušetří čas při hledání dokumentů.
Ano žijeme v digitální době, ale stejně.. nemá největší kouzlo sedět na plánem cesty s knižním průvodcem, který vznikl na základě zkušeností tisíců cestovatelů a dobrodruhů?…Je to asi nostalgie, ale za mne ano.
Views: 22
