Galerie
Nikaragua: sopky, řeky a koloniální města
Nikaragua je země ohně a vody. Na tichomořské straně se táhne řetěz sopek, z nichž některé pořád kouří, uprostřed leží obrovské jezero Nikaragua s ostrovem Ometepe a na jihovýchodě teče řeka San Juan do pralesa Indio Maíz. Prošel jsem koloniální Granadu a León, díval se do žhnoucího kráteru Masaya, plul po řece do El Castilla a pak hluboko do džungle Indio Maiz, chodil mlžnými horami kolem Peñas Blancas, vystoupil sopku Telicu a sjel Cerro Negro. A na konci cesty mě čekal ostrov dvou sopek.
Granada a Masaya
Granada leží na břehu jezera Nikaragua a patří k nejstarším španělským městům na americkém kontinentu. Žlutá katedrála, barevné fasády, tržnice plné ovoce a výhled ze zvonice kostela La Merced na střechy města. Kousek odtud je sopka Masaya, kde se dá nahlédnout do kráteru Santiago. Za tmy je na jeho dně vidět rudě žhnoucí láva.
Řeka San Juan a Indio Maíz
Z přístavu San Carlos teče řeka San Juan k Atlantiku podél hranice s Kostarikou. Jezdí po ní veřejné lodě, na březích stojí dřevěné domy na kůlech a nad vodou se tyčí pevnost El Castillo. Dál po proudu začíná rezervace Indio Maíz, jeden z největších pralesů Střední Ameriky. A v ní indiáni kmene Rama střeží dávno zapomenuté, tajemné Canta Gallo.
Matagalpa a Peñas Blancas
Sever země je hornatý, zelený a často zahalený v mlze. Matagalpa je město kávy, barevných autobusů a rušných trhů. Za ní se zvedá masiv Peñas Blancas s vodopády, které stékají po skalních stěnách. Na svazích se pěstuje káva, u cesty se třídí čerstvě natrhané plody a pytle s kávou čekají u pole na odvoz.
León
León je bílý, rušný a studentský. Největší katedrála Střední Ameriky je zapsaná na seznamu UNESCO a po její střeše se chodí bosky mezi bílými kupolemi. Shora je vidět celé město s červenými střechami, kostel El Calvario a v dálce řetěz sopek Maribios. Večer se náměstí před katedrálou zaplní lidmi a stánky s jídlem.
Telica a Cerro Negro
Pohoří Maribios je řada sopek severně od Leónu. Na Telicu se stoupá až k okraji kouřícího kráteru a odtud je při západu slunce vidět San Cristóbal, nejvyšší sopka Nikaraguy. Cerro Negro je mladá černá sopka z drobného štěrku. Nahoru se jde pěšky s prknem na zádech a dolů se po svahu sjíždí.
Sever kolem sopky Cosigüina
Nejsevernější cíp Nikaraguy kolem sopky Cosigüina je suchý a liduprázdný. Pastviny s koňmi, vyprahlá krajina, dlouhé pláže s černým pískem na Pacifiku a mangrovové ústí Padre Ramos. Z vyšších míst je vidět pobřeží s lagunami a v dálce sopky. Turistů sem jezdí jen málo.
Ometepe
Ostrov Ometepe v jezeře Nikaragua tvoří dvě sopky, kuželovitá Concepción a zalesněná Maderas. Připlouvá se trajektem ze San Jorge. Po ostrově vedou cesty mezi banánovníky, jezdí po nich volské povozy a u břehu loví volavky. Ve svahu Maderasu padá vodopád San Ramón a večer zapadá slunce za Concepción.
