Teď když jsme se vrátil, začínám uvažovat o tom, co bylo vrcholem cesty na Svatý Tomáš a Princův ostrov a co mě přimělo hluboce propadnout tomuto malému Africkému ráji. Bylo to brzké ranní probouzení do přítomnosti papoušků šedých, kteří na sebe před mým stanem křičeli? Nebo se procházet tropickým deštným pralesem kolem stromů, které tam byly po tisíciletí, a nakonec se prodírat listím a objevovat ty nejkrásnější výhledy na oceán? Bylo to zastavení na ostrově Rolas a pohled z jihu na sever přes rovník? Nebo mě prostě chytil za srdce způsob života „moli, moli“. Možná se to nikdy nedozvím; možná se budu muset vrátit, abych to zjistil.
Dva ostrovy – Svatý Tomáš a Princův ostrov, leží zapomenuty, uprostřed oceánu, 250 km od pobřeží Gabonu. Zatímco ostatní tropické ráje zabrala letoviska, Svatý Tomáš a Princův ostrov naštěstí zůstávají takové, jako byly v době, když je Portugalci v roce 1470 poprvé objevili.
Po nich tu vlastně zůstali jen lidé, kakaové a kávové plantáže a okouzlující, ale postupně se rozpadající koloniální hlavní město. A něco málo silnic.
Vnitrozemí ostrovů je stále pokryto převážně pravěkým deštným pralesem a je snem milovníků přírody. Můžete zde spatřit přes 100 druhů orchidejí, obřích šneků, světélkující rosničky a desítky endemických ptáků, jako je duhový fialový a modrý obří sluneční pták. Je tu také fascinující sbírka vulkanických vrcholů zahalených v mlze, která otestuje vášnivého turistu
Opuštěné pláže na pobřeží jsou pak domovem čtyř druhů želv, včetně ohrožené koženky. O něco dále na moři můžete spatřit keporkaky a létající ryby vyskakující z vody.
